Rozhlédla jsem se okolo sebe a stála jsem na kraji lesa a v dálce se rozprostíralo město.Byl to nádherný pohled.Nevěděla jsem co mám říct.
"Tohle je moje oblíbené místo" řekl mi
"......ani se ti nedivím,je to tu opravdu nádherné"
Chvíli jsme tam tak stáli a kochali se pohledem.Ale ucítila jsem na sobě Vadimův pohled,tak jsem se na něj otočila a zadívala jsem se mu přímo do očí,má je tak nádherné.Chtěla jsme aby nikdy neodvrátil oči.Začal se ke mě přibližovat,ale já si toho nevšímala a dál se jsem se pohlcovala jeho pohledem.V tom se naše rty spojily a já mu polibky vracela,měl tak měkké rty.Když jsem si uvědomila co vlastně dělám odtáhla jsme se.
"Už budu muset jít"
Otočila jsem se k odchodu a nenechala jsem ho nic říct.
Doma jsem šla rovnou do svého pokoje.A hned jsem usnulaPohled Vadima
Pořád musím myslet na dnešní večer pokazil jsem něco? Udělal jsem něco špatně? Neviiim.Po dlouhém přemýšlení jsem se šel osprchovat,nastavil jsem si teplotu a nechal po sobě stékat horké kapky.Vzal jsem si svůj nový šampon a v masíroval jsem si ho do vlasů.
Vypnul jsem vodu,zabalil jsem se do ručníku a šel do pokoje, kde jsem se převlékl a lehl si do postele.Ještě jsem zkontroloval sociální sítě,dal jsem mobil na nabíječku a do 5 minut jsem usnul.Pohled Barči
Co jsem si myslela že jako dělám.Začít se s klukem kterého znám asi dva dny hned začít líbit.Chtěla Si byt jen kamarádka.Byla jsem na sebe strašně naštvaná. Konečně jsem se vykopala z postele a šla jsem si vyčistit zuby a nasnídat se.Když jsem si chtěla jít ještě upravit vlasy,koupelna byla zamknuta a byl v ni Tom.
" okamžitě vypadni!!!" zařvala
Jsem na něj
"Dej mi chvilku" řekl s klidem
"Dělej!!! Nejsi tu sám" už jsem byla fakt naštvaná.Konečně vypadl.Hned jsem tam v letěla,upravila jsem si vlasy a zdrhala jsme na bus.Kterej mi bohužel ujel a další jede až za půl hodiny.Já to dneska fakt vzdávám.Vydala jsem se tedy do školy pěšky.Ušla jsem asi 500 metru a přibrzdilo u mě auto ve kterém seděl Adam.
"Čau nechces hodit do školy?"usmál se na mě
"To bych ti byla vděčná"
Pokynul hlavou a já si sedla do auta.Dlouho jsme si povídali a pak pustil radio co nejvíc nahlas jako vždycky.Za chvíli ho vypl a přitom jsme u školy ještě nebyli.
"Co je?" zeptala jsem se ho
"Víš Baru asi bych ti měl něco říct?"
"Co je máš kapavku?" zasmála jsem se
"Ne"
"Tak co je?"
V té chvíli auto zastavilo a nacupitala do něj blondýna s umělým ksichtem.
"Tohle mám holku" řekl vážně
"Děláš si prdel?" začal jsem se smát přes celý auto jak lachtan
"Ne,tohle je moje holka Didi"
"Áha"
Celou cestu jsem nepromluvila,celkem mě to zarazilo.Vždycky jsme se smáli "barbiem" a teď najednou chodí s jednou z nich.Ne to jsem nepochopil a.Jakmile jsem vystoupila z auta vystřelila jsem a namířila jsem si to přímo do třídy.Netoužila jsem potkat Vadima a s něma jsem jít taky nechtěla.
Na fyziky sedí každej rok se mnou.Ale když přišel do trídy sedl si k fotbalistům.Zůstala jsem na něho hledět.To si dělá prdel!V hodině jsem skoro usnula.
"Baru?" řekl Adam
"Hmm?"
"Můžu dneska přijít?"
"Jasně" usmála jsem se na něj
Po škole jel tedy Adam k nám.
"Ahoj Adame" pozdravila ho mamka
"Jdete do bazénu?"
"Ano" usmál se a šel se mnou směrem k bazénu.sedla jsem si na kraj a namačela jsem si jen nohy.
"No to nemyslíš vážně Barbaro!"
Než jsem stačila cokoliv říct zhodil mě do bazénu a já ho stáhla se bou,oba jsme dostali ve vodě výtlem.
"Děti my jedem pryč tak si to tu užijte"
Řekla nám Mamka
"Ahoj mami"
Vylezla jsem z bazénu a šla jsem do vnitř a Adam mě následoval....Taaak tohle je 4 část, Snad se vám bude líbit a omlouvám se za chyby.
Vase Markeeet
ČTEŠ
Nikdy jsem NEMĚLA... (ff of Vadim)
FanfictionNeměla jsem zájem,nechtěla jsem,ale objevil se...a pak se to pokazilo! Všechno! ...Po chvilce se otočil a ležel tak že ja byla uvězněna pod nim.Rukama se opíral o postel aby na me neležel plnou vahou.Studovala jsem jeho obličej centimetr po centimet...