Nikdy jsem NEMĚLA... (ff of Vadim)

*28*

O několik týdnů později

Doma jsem seděla v křesle deckeho pokojíku s Bennym v náručí.
Dneska jedu do nemocnice za Emily.Doufám ze se její stav už lepší.Benny je člověk díky kterému jsem se ještě ne zhroutila....je jediný kdo me drží šťastnou...a stále mi svýma očima připomíná Toma a zároveň Vadima.

Za 20 minut odjizdime do Nemocnice.Zbalila jsem si tašku se vším potřebným pro Bennyho a šla jsem se oblict a pak ještě Bennyho.
Sobě jsem vybrala černé tilko,cardigan a dzinove kratase a Bennymu jsem oblekla tričko,rifle a černou mikinku.
Když už jsem byla nachystana,Vzala jsem Bennyho a šla jsem dolu.
"Alexi! Vezmes prosím tu tašku a dáš ji do auta?"
"Jasné"
"Děkuji"
Já jsem mezitím dala Bennyho do autosedacky a zasala jsem ho ještě jsem ho políbila na čelo a šla jsem si sednout do předu.

V nemocnici jsem šla primo k Emily.Stále ležela na te same posteli a stále tam byli všechny různé hadicky ..Sedla jsem si k ni a stikla jsem ji ruku.
Mluvila jsem na ni,vyprávěla jsem co se vše nového stalo.Já vim asi me neslyší ale já ji to presto vykládala dal.Ukazovala jsem ji Bennyho i o něm jsem mluvila.Do toho přišel Doktor.Hned jsem mu věnovala veškerou pozornost,dobře částečně jsem stále sledovala Em,takže jsem mu nevěnovala veškerou pozornost ale snažil jsem se.
"Tak jak je na tom?Kdy se probudi?"
"Slečno Pettersonova,stav vaší sestry Emily......se nelepší ale ani ne horší...je stále stejný."
Ted jsem byla celkem zmatená to je dobře nebo špatně?
"A to je dobře?... Nebo špatně?"
"Na jednu stranu je dobře ze se její stav nehorší ale na druhou stranu její stav se nejlepší takže není ji stále musíme držet v umělém spanku,a obavám se ze se její stav ....už nezlepší"
Zařazené jsem na něho hleděla.
"Takže co budeme dělat?"
"Jak přijde Paní Pettersonovs provedeme jestli zůstane v umělém spánku......nebo.."
"Nebo co?"
"Nebo jestli ji odpojime ode všech přístrojů které ji drží stále naživu"
"Chcete tím říct ze...."
"Je mi líto....ale vše ještě provedeme s paní Pettersonovou"
Oni ji odpojí!? Ale co když se neprovede a prostě .....ee nebude vyjadřovat žádné známky života jen ze ji bude tlouct srdce...Ne ani na to nemyslí Baru.!!!

Za chvíli přišla Mamka a doktor se s ni začal domlouvat.... Ale nedokazala jsem ji z obličeje vyčíst co si mysli.
Celou dobu jsem sedela u Emily a tiskla jsem ji ruku.

Pak vsak přišla setra a začala odpojovat vsechny hadicky...
"Co to děláte!!"
"Je to moje sestra!!!! Přece ji nenechate umřít!!"
Hystericky jsem na ni křičela.
Sestricka vzhledla a podívala se na moji mamku a ta se slzami v očích prikyvla.
"Mami!? Neee!!! Emily se uzdraví!! Ona to zvládne!!"
"Barco..je to pro me těžké ,ale její stav se za poslední měsíc nezměnil je na tom stále špatně a ne prokazuje žádné známky života"
"To není pravda!! Srdce ji tluče!!Ona je naživu!!! Jak ji můžeš jen tak nechat umřít!!!!"
"Barco...."
Dala mi ruku na rameno a po tváří ji stekali slzy.Já jsem se ji vysmekla a popadla jsem se sedačku s Bennym a vybehla jsem z nemocnice.Slzy mi tekly proudem a na sněm šla jak nejrychleji jsem mohla.
Vzala jsem do ruky mobil a vytocila jsem první ho člověka.

Haloo
Barco?stalo se něco
Mužů prijet?
Jasné hned?
Jo,děkuji Simi
Barco ale .....

Já už to vsak tipla a šla jsem rychle směrem k Simcinymu domu.Není to daleko.Došla jsem konečně před její dum a zazvonil a jsem.Hned jak otevřela jsem položila Bennyho a vrhla jsem se ji do náruče.
"Si v pohode?"
Jen jsem zakroutila hlavou
Když jsem se od ni odtahala.......
....uviděla jsem ho.
Stal tam v cele své kráse.
Byl tam On.

Důležité!!
Zítra odjizdim na tábor a vracim se az za 14 dni takže žádné další části nebudou vycházet protože tam není elektřina.Děkuji za pochopení.
Tak snad se libi a omlouvá se za chyby
Maki&Bari