Nikdy jsem NEMĚLA... (ff of Vadim)

*25*

Vyjeli jsme a já jsem cítila mírný tlak a občas prudkou bolest.Tom mi hladol stehno ale řekla bych že spíš uklidnovat spis sebe než me.Tise jsme se sedeli.Ani Em s Alexem nic nerikali.Zadivala jsem se z okna a snažila jsem se soustředit jen na venek.

Musela jsem se uklidnit.Všechno bude v pořádku.Ukldnivala jsem se.Narodí se mi krásné zdravé dítě.Když to bude kluk tak to bude Benny a když holka tak Sarah.Vzpomínala jsem jestli mam pro miminko všechno na chystané.Projela jsem cely seznam a neobjevila jsem nic na co jsem zapomněla.Z přemýšlení me vytrhla bolest.Dala jsem si ruku na bricho a začala jsem ho hladit.Podívala jsem se zpětným zrcadkem na Em a Alexe a ti se jen usmali.Jakoze vše dobře dopadne.

Zase jsem se zasnila ale moc dobře to neslo.Tom začal troubit....byli jsme v koloně... To se může stát jen me.Zrovna když mám rodit.
"Aaaau"
"Barčo vydrz"
Chlacholil me Tom.Snažila jsem se soustředit.Už jsem chtěla aby to skončilo.A já už ležela na pokoji v nemocnici.Za chvíli se auto rozjelo a Tom jel jak nejrychleji mohl,ale moc rychle to neslo.Byl hrozné nervózní.Silnice se konečně uvolnila.

Tom na to slapnul a za chvíli jsme už měli byt u nemocnice.Odpocitavala jsem každý strom,každou zatáčku........za jak dlouho tam budem.Už zbývali jen 2 odbočky.Jeli jsem jak nejrychleji jsme mohli,tak aby jsme nepřekročili danou rychlost.

Už jen jedna odbočka!Baru výdrž už tam budeem.Stále jsem si opakovala.Když dal Tom blinkr ze bude odbocovat.Ze začátky se vyritilo auto.Bylo poznat ze jede rychleji než by mel.V te chvíli jsem nevnimala žádný blížící se porod jen jsem sledoval to auto........

A je tady 25 část.Chtěla bych moc moc poděkovat za tolik přečtení a votes.Vseho se nesmírně vazim.Omlouvam za chyby a snad se líbí.
Maki&Bari