O 9 měsíců později
Rano jsem se probrala a bylo mi celkem blbe.Vypotacela jsem se z pokoje a šla jsem do obyvaku.Sotva jsem si lehla už jsem běžela na záchod zvracet.Super.....jak já nesnasim zvracení.Vrátila jsem se zpátky a to už tam byl Tom.
"Tak jak je ?"
"Já to nezvládnu!!!"
"Ale jisté ze zvládnes"
"Co když budu špatná matka"
"Ale nee budeš skvělá" objal me
"Já se bojím"
"Bude to v pořádku uvidís"
"AU" chytla jsem se za břicho
"Co je?"
"Nic,jen je dneska trochu aktivnější"
Sedla jsem si a položila jsem hlavu na Tomovo rameno.A ruce jsem položila na břicho.Co když to nezvladnu......co když se to dítě u me nebude mít dobře.Neměla jsem radši poslechnout Vadima.Ne! Už ses rozhodla a budeš dobra matka.Zatrepala jsem hlavou abych ty myšlenky zahnala.Vstala jsem a mířila jsem do svého pokoje.Z satny jsem udělala dětský pokojik a tak jsem šla primo tam. Sedla jsem si do křesla a přihlížela jsem si pokojik a jen jsem premyslela.Za chvíli tam za mnou přišli Em s Alexem. A seděli tam se mnou.Ucítila jsem prudkou bolest a trhla jsem sebou.
"Je ti dobře?"
"Eeeem..joo"
Zvedla jsem se a šla jsme k postylce,pohladila jsem polštářek.A zasnila jsem se.Jenže se mi podlomilo kolena já jsem spadla.Ucítila jsem nahlou bolest.
"Barco!!!"
".....aaa......asi.....mi...prra...praskla...vo...voda"
"Tome!!!!"
Tom ihned přiběhl a když me viděl.Hned me vzal do náruče a odnesl me do auta.Nemohl tak nechat dvojčata samotný takže si sedli do zadu a mohli jsme vyjet.Tom byl nervózní.
Tohle je tedy 24 část.Hele já nikdy nerodila tudíž neviim jak to probíhá před tím takže to berte s nadhledem.Tak snad se líbí.Jo já za 2 dny odjizdim a vracim se az za 14 dni....tak možná ještě jednu cast sithnu ale další už asi ne.
Děkuji za pochopení.
Maki&Bari
ČTEŠ
Nikdy jsem NEMĚLA... (ff of Vadim)
FanfictionNeměla jsem zájem,nechtěla jsem,ale objevil se...a pak se to pokazilo! Všechno! ...Po chvilce se otočil a ležel tak že ja byla uvězněna pod nim.Rukama se opíral o postel aby na me neležel plnou vahou.Studovala jsem jeho obličej centimetr po centimet...
