Miro..řekl jsem opět ledově klidným hlasem.
„C-co.?"
Řekl jsem poněkud rozklepaně
„Mé jméno..Jmenuji se Miro.."
„Já jsem Nikko..Moc mě těší.."
Prohlásil jsem spíše ze zdvořilosti ..než že bych to myslel vážně.. Byl to strašný mrzout a byl tak tajemný..Má blond vlasy ,ale nedokáži určit barvu jeho očí..Ani jsem je pořádně nezahlédl..
„Kolik ti je ? "Otázal jsem se poněkud zaníceně.
Mě je 19..Hádám , ty jsi prvák že.?
„Ano..máš s tím nějaký problém ? "Snažil jsem se být drsný a nad věcí
Ne to vůbec Nikko..ušklíbl se
Vím,že mě pozoruje,ale nedávám to na sobě znát..Zajímalo by mě co se mu honí hlavou..Dostávám žízeň..budu muset jít..Zvedl jsem z postele a s jeho zrakem upnutým na mě jsem odešel..
Nemohu si pomoci..něco mě nutí stále o něm přemýšlet..beze slova se zvedl a odešel.. Mám ale jiné starosti ,už zítra začíná škola.Musím se vysprchovat a spát . Jsem zvědav na svůj první den.
Když jsem přišel ,ten idiot už spal..nevím proč ,ale přišel mi celkem roztomilý..i když to může být tou bezbranností..Dnešní noc ho ještě nechám..ale opravdu se má na co těšit. Sedl jsem si se sklenkou ke stolu a jen vzpomínal ,přemýšlel a občas sem tam jsem se na něj podíval..Nechával jsem se unést měsíčním svitem a tím klidem , který narušoval Nikko svým chrápáním..Uznávám ,že mě to pobavilo..
ČTEŠ
Spolubydlící temnoty
Teen FictionNikko..veselý ,extrovert s ideálním životem.. Změní mu nějak jeho nový upíří spolubydlící život ?