Why?! [Cz]

Směna

Lola

Když jsem si čistila zuby,došla jsem k rozhodnutí,že po dnešním incidentu musím odejít,tak jsem se lehce nalíčila a vše sbalila.Ke konci jsem napsala Lukovi vzkaz ,,Luky ještě jednou se omlouvám za dnešní ráno.Moc ti děkuji za vše co jsi pro mne udělal a jsem ráda,že jsem poznala někoho,tak úžasného.S láskou Lola."
Poté co moje ruka dopsala vzkaz,jsem vzala batoh a odešla.Zase jsem byla bez domova a bloudila,pro mne neznámím městem,o kterém ani nevím jak se jmenuje.Bylo teprve kolem 12 hodiny a tak jsem se rozhodla,že se pokusím najít nějaký obchod a koupím si něco k jídlu.Po 10 minutovém hledání na mne vybafl malý obchůdek s potravinami. Hned jsem si tam namířila.Když jsem nakoupila,jen tak jsem se procházela po městě až mě to dovedlo ke krásnému parku.Tam jsem si sedla k nejbližší lavičce a snědla to co jsem si koupila.Po té mi došlo,že mi domluvil Luk práci v tom baru a bordelu zároveň.
"Mám to zrušit? Vždyť se tam budem potkávat! Bože co mám dělat?!"
Říkal mi můj vnitřní hlas.
Počkat,vždyť ten podnik jede 24h denně! Docvaklo mi pak.A to mi hraje do karet.Vstala jsem a zamířila si to do podniku,který je odtud pěšky asi 30 minut,pokud nezabloudím.Pro mé štětí jsem nezabloudila,ale cesta trvala o trochu déle než bylo naplánovano.Kouknu na hodinky a bylo 1 hodina. "Mám ještě hodinu než půjde Luk do práce,takže dobrý." řekl mi hlásek v mé hlavě a s hlubokým nádechem jsem vkročila dovnitř.
První krok a hned mi dal facku zápach cigaret a alkoholu. Naštěstí mi to nevadí a šla jsem dál.Když už jsem dorazila k baru, stál za barem mladý kluk podobný Lukovi až mi naskočila husí kůže.Mile se na mne usmál a zeptal se co potřebuji. "No hledám vašeho vedoucího." řekla jsem narovinu když mi došlo, že to Luk není. On se otočil a přitom si něco brblal pod vousy.
Po asi 10 minutách konečně došel i s vedoucím, myslím, že se jmenuje George. George došel až ke mě a barman se začal věnovat jiným zákazníkům. "Co by jste potřebovala slečno?Doufám,že je to důležité vyrušila jste mě při "papírování"."  Pověděl George a při slově papírování se snažíl mluvit co nejplzněji co dokázal.No mě to došlo hned jak jsem ho uviděla,že nejde o nějaké papírování.Jedině,ž by měly papíry rudou rtěnku. "Asi si mě už ze včerejška nepamatujete,ale jmenuji se Lola Pakler a potřebovala bych si prohodit směny na místo noční na ranní jestli by to šlo?" zeptala jsem se ho co nejmileji,aby mi to vyšlo,protože jinak jsem opradu v háji. Chvíli si mě prohlížel od hlavy až k patě a přitom bedlivě přemýšlel.Po té luskl prsty a vychrlil "Samozřejmě už si vzpomínam! Jse ta od Luka.No zajisté,že by to šlo prohodit,ale pročpak to chce tak náhle?" Ta otázka mě zarazila,ale ještě více to,že se na mě díval smyslem 'Pokud mi to neřekneš ani si neškrkneš' tak jsem mu odpověděla "No víte s Lukem jsem se trochu více nepohodla a bylo by lepši kdybychom teď ve své blízkosti,hlavně v práci.". Chvíli na mě nevěřícně koukal,ale nakonec se na jeho tváři objevil letmý úsměv a ukázal rukou ať jdu za ním.