Secretly Texting [cz translation]

15

[Z A Y N]

Byl pátek a Amber ve škole nebyla už tři dny. Nevěděl jsem, jestli kvůli tomu, nebo něčemu jinému, možná kvůli její babičce, ale v žádném případě jsem z toho nebyl nadšený.

Včera jsem se ji celý den snažil kontaktovat, ale pokaždé to říkalo tu error blbost. I přesto jsem se rozhodl s ní dnes mluvit, možná mi odpustí, jak Stan říkal.

Třída se naplnila a já ze svého místa sledoval červenovlasou dívku vtančit dovnitř. Okamžitě jsem se usmál, ale rychle jsem s tím přestal, nechtěl jsem vypadat "podezřele" nebo tak.

Amber se posadila a podívala se na mě: „Udělal sis něco jiného s vlasy," řekla a způsobila, že jsem se stupidně snažil podívat na své vlasy, které jsem zjevně nemohl vidět. „Líbí se mi to, je to super," usmála se.

„Díky," přikývl jsem, „uh, tvoje jsou taky super. No, pěkný, myslel jsem pěkný. Vypadá to pěkně," řekl jsem. Wow Zayne super způsob jak vypadat jako idiot.

Zasmála se, „díky."

Rozhodl jsem se to udělat teď, když byla šťastná a nesnažila se mě zabít pohledem. „Uh Amber," zamumlal jsem a sledoval ji, jak je na mobilu. Cítil jsem, jak jsem víc a víc nervózní každou vteřinu.

„Jo?" zeptala se a podívala se na mě od telefonu.

„Já uhm, mám něco uh, co ti musím říct," řekl jsem nervózně a přesně v ten moment se učitelka rozhodla začít mluvit.

-

„Prostě jí to řekni!" zakřičel Stan a rozhodil ruce do stran.

„Dobře, ta-"

„Ne, teď! Čím víc budeš čekat, tím víc tě bude nenávidět!" řekl mi, protočil oči, předtím, než mě zvedl a hodil si mě přes rameno. Vypustil jsem lehké zaječení, ale nesnažil jsem se nějak hnout, protože jsem už přišel na to, že ten kluk byl moc silný pro moje vlastní dobro a že by mi jednoduše mohl zabránit dostat se z jeho sevření.

„Stane, navždy tě budu nenávidět!" křičel jsem, viděl jsem, jak jde blíž a blíž k Sierře Calvinové, Louisovi Tomlinsonovi, Amber a ještě hůř Ambeřinu bratrovi Jamiemu.

„Ne, stop stop stop stop stop!" vymlouval jsem se a vypustil jemné zavrčení když mě náhle pustil dolu na nohy přímo před Amber, která se chichotala.

„Amber, Zayn má něco důležitého, co ti musí říct," stanovil a potom mě poplácal po zádech.

„Jo, já uh, chtěl jsem říct uh," pozastavil jsem, „že se mi líbí tvoje uh, tv-tvůj...obličej?" řekl jsem, i když to vyznělo spíš jako otázka a otočil jsem se, abych se podíval na Stana, který ihned zavrtěl hlavou.

„Víš, že tohle nemyslím," řekl a otočil mě zpět na Amber, která se červenala s úsměvem na tváři.

Povzdechl jsem si a otřel si obličej. „Tak dobře," zamumlal jsem. Teď už to bylo jen já, ona a její kamarádka Sierra, ostatní čekali u jednoho auta asi dvacet stop daleko. „Uhm, ten kluk, co ti vždycky píše, a-ale neřekne ti kdo je. To uh, t-to jsem já," řekl jsem jí a sledoval, jak se její obličej mění z úsměvu na zmatené mračení.

„Co?" zeptala se, její hlas vyšel ven jen těžko jako šepot, „ne, to nemůžeš být ty, dokaž to," řekla.

Zkousl jsem si ret a z kapsy vytáhl mobil. Moje prsty se trochu třásly, když jsem jí ukazoval zprávy. Když se na ně všechny podívala, její spodní ret se trochu třásl.

„Omlouvám se," zamumlal jsem, „a omlouvám se, jestli jsem ti nějak ublížil, ale nechtěl jsem, chtěl jsem s tebou jen mluvit, ale hrozně jsem se styděl a omlouvám se, protože tě mám hrozně rád. Já-."

Byl jsem přerušen jejím, „sklapni!"

Vyjela na mě: „Ty jsi ten kluk, co mi píše už víc jak dva měsíce?! J-já tomu nemůžu uvěřit!" zvolala, i když jsem ji vzal za ruku.

„Ne, Amber, prosím, nechtěl jsem, abys na mě byla naštvaná! Chtěl jsem s tebou jen mluvit, ale bál jsem s-," ještě jednou jsem jí byl přerušen. Tentokrát to bylo její fackou, která mě postavila o krok zpátky.

„Řekla jsem ti moje pocity k tobě! Jak se sakra opovažuješ mě obelstít, abych ti řekla, co si o tobě myslím! Opravdu jsem tě měla ráda Zayne!" křičela a její hlas se ke konci zatřásl.

„Jsi hroznej hajzl! Nesnáším tě!" křikla, měla v očích slzy, když se otáčela, „a neobtěžuj se na mě mluvit, protože jsem si sakra jistá, že ti neopovím. Prostě, už to nikdy nezkoušej."

Smutně jsem sledoval, jak jde Amber pryč a utírá si oči. Přidala se ke svému bratrovi a Louisovi, kteří se na mě okamžitě podívali.