Secretly Texting [cz translation]

5.

[ A M B E R ]

"Komu píšeš?" zeptala se Sierra, naklánějící se mi přes rameno. "Bradford bad boi," přečetla. "Kdo to je?" zeptala se.

"Nevím," pokrčila jsem rameny a odepsala mu zpět.

"Jak to, že nevíš?"

"Prostě nevím," zasténala jsem, nechci, aby konverzace pokračovala.
"Napsal mi pár dní zpátky, ale neřekne mi své jméno."

"Chodí do týhle školy?" zeptala se. Přikývla jsem a utřela si oko.

"Jo. Hej, nemám rozmazaný oko? Připadá mi, že je rozmazaný," našpulila jsem rty a natočila k ní obličej. Zvedla hlavu od mého telefonu a prohlédla si můj obličej předtím, než zavrtěla hlavou. Pokrčila jsem rameny, "Ok, no."

"Hele, můžeš každý ráno přijít ke mně domů a udělat můj makeup?" stěžovala si. "Nedokážu udělat takovou linku a ty jo. Nesnáším tě za to."

"Nemůžeš mě nesnášet!" radostně jsem vyběhla z místnosti a snažila jsem se dostat ke skříňce aspoň pět minut před zvonkem jako vždy. Když jsem se tam dostala, spadla mi brada, protože před mou skříňkou ležela Starbucks taška. Jsem překvapená, že to nikdo nevzal.

Podívala jsem se okolo. Nikde nikdo. Ohla jsem se a sebrala tašku. Otevřela jsem ji. Vevnitř nebyla žádná poznámka, nebo tak něco, ale hned potom jsem dostala zprávu. Zprvu jsem byla zmatená, nevěděla jsem, kdo to je, ale pak mi došlo, že jsem jen změnila jeho jméno. Kdokoliv vlastně byl.

Bradford Bad Boi: Doufám, že si užíváš plýtvání mých peněz na Starbucks ;P

Vydechla jsem a vytáhla pití z tašky. Bylo to zapečetěné víčkem a já do toho šťastně zabořila brčko. Bylo to přesně to, co jsem mu řekla. Nebo komukoliv, kdo to je. Ale když říkal, že je Bradford bad Boi, tak jsem si jistá, že je to kluk.

Já: KURVA JO

Já: Jseš vážně ten nejlepšííííí. Agh miluju těěěě!

Zazubila jsem se a znovu se napila předtím, než zazvonil zvonek. Ostatní studenti zaplnili chodbu a já otevřela skříňku a začala dovnitř dávat věci.

Bradford Bad Boi: Jistěže ano.

Já: Sklapni, musím jít.

Bradford Bad Boi: Ok, ahoj :)