Ztroskotaná {DOKONČENO}

Ztroskotaná #5

Zase jsem sama doma. Je kolem páté večer. Mám v plánů jít do útulku. Beru si na sebe zimní bundu a vycházím. Jdu okolo jednoho starého domu. Nikdy jsem si ho nevšimla, ale dneska. Dneska poprvé jo. Byl na půl rozpadlý. Slyšela jsem dívčí hlas. Byl mi povědomý. Koukla jsem se do okna, ale tak aby mě nikdo neviděl.Byla jsem opřená o zeď a koukala malou škvírkou. Viděla jsem tam Sáru. Co tam dělá? Pomyslela jsem si. Nahnula jsem se blíž.Něco málo jsem slyšela.
,,Tak tady to máš 500 Kč kočko.''

,,Dobře dík, už jsem to nemohla vydržet.'' Držela bílý pytlík. Bylo mi jasné co to je. Byly to drogy. Chtěla jsem něco udělat, ale nemohla jsem. Najednou jsem šlápla na klacek a ten křupnul. Oba dva běželi k oknu a já daleko pryč od toho baráku. Nemohla jsem popadnout dech. Moje kamarádka bere drogy.Rozbrečelo mě to. Nejvíc mi vadí, že jsem se o tom dozvěděla takhle. Musím jí nějak pomoci.

Když jsem otevřela dveře od útulku byl tam Chris. Neviděl mě. Šlajsem potichoučku k němu, ale..
,,Ani to Nino nezkoušej. Moc dobře vím, co chceš udělat.'' Otočil se, až když jsem byla blízko u něho.
,,Jak jsi to věděl?''
,,Jsem voják. Vím všechno.'' Přitáhl si mě k sobě.
Já už špulila pusu, ale on...
,,Tady máš koště. Jdeš zametat.''
Cože?Řekla jsem si. Já se sním chci líbat a on nic?
,,Zametat?'' řekla jsem
,,Jo. Neumíš to?''
,,Ne..'' On se usmál a řekl ,, Já tě to naučím.''
,,Dobře.''
Prvními ukázal jak se to koště drží a pak jak se zametá. Určitě namně musela být sranda koukat. Vůbec jsem to neuměla.
Když jsem dozametala on šel ke mně a řekl ,, Co ti je?''
,,Nic.''
,,Lžeš.''
,,Možná.''
,,Určitě.''
,,Jak to vždycky poznáš?''
,,Přizavíráš oči. Neumíš lhát.'' Zasmál se
,,Dobře máš pravdu.''
,,Tak co se děje?'' A posadil si mě na stehna.
,,Moje kamarádka Sára...bere drogy.''
,,Jo já vím.''
,,Jak to víš?''
,,Protože ještě, než jsem se šel osprchovat, tak ona řekla, žejde na záchod, ale šla si dát dávku. Byl jsem schovanej ve skříni.''
,,A to jsi mi to nemohl říct?!''
,,Jsem myslel, že to víš.''
,,No tak nevím.''
,,A přestaň být naštvaná.''
,,Já nejsem naštvaná.''
,,Jseš.''
,,Jak to zase víš?''
,,Krčíš nosem.''
,,Pff.'' Řekla jsem a otočila se zády.
On si mě hodil přes rameno a šli jsme ven. Byla zima a já byla jenom v tričku. On mi půjčil kabát a šli jsme. Ruku v ruce. Byla jsem šťastná. Nemyslela jsem na Sáru ani na mámu, Nicka. Na nikoho jenom na něj a jak jsem sním šťastná.
,,Kam jdeme?''
,,Jdu tě někomu představit.''
,,Dobře.'' Myslela jsem, že mě jde představit rodičům nebo kamarádům, ale ne.
,,Tohle je Tonny.'' Byl to vlčák. Byl nádherný a přítulný.
,,Ahoj Tonny.'' Řekla jsem a usmála se. On zaštěkal jednou. Zasmála jsem se. Nevěděla jsem co to znamená. Jako kdyby nám rozuměl.
,,Vezmeme ho na procházku?'' Řekl Chris a usmál se.
,,A nebude ti zima?''
,,Ne.''
Vzal Tonnyho na vodítko a mě za ruku. Šli jsme okolo řeky. Byla tma achlad. Už ani nebyl žádný sníh. Byl silný vítr a slyšela jsem vodu šumět. Bavili jsme se o blbostech, mém dětství a jeho. On jak propíchnul jedné holce ruku vidličkou. Prej to nebylo schválně. No snad.
,,Víš proč jsme sním?'' Řekl.
,,Máš ho rád?''
,,To taky, ale chci aby tě poznal je to můj nejlepší kamarád.''
Tonny se otočil a běžel k Chrisovy. Olízl ho.
,,Tak co mám sní začít chodit?'' Řekl Chris. Měla jsem divný pocit. Tonny se na mně kouknul a udělal jedno kolečko.
,,Co to znamená?'' Řekla jsem.
,,Čekej dal si kolečko na rozmyšlenou, potom mi to poví. Možná se jenom stydí.''
Když Tonny přišel stoupl si na zadní a zaštěkal jednou.
,,Tak co to znamená?'' Řekla jsem.
,,Jo.''
,,Jo, jo?''
,,Ne.'' Řekl a dal ruce křížem.
Tonny ke mně běžel a olízl mě.
Chrisse zasmál a řekl ,, Budeš semnou chodit Nino?''
,,No.. To je jasný že ano.'' A skočila jsem na něj. Tonny si zase stoupl na zadní a zaštěkal. Byla jsem tak ráda. I když bych neřekla, že spolu začneme chodit, tak brzo. A taky, že ne.Všechno se mi jenom zdálo.
,,Nino?'' Řekl..
Já ležela na zemi a ani nevím co jsem tam dělala.
,,Co se stalo?'' Řekla jsem.
,,No jak jsi mi to říkala, že tvoje kámoška bere ty drogy a jak jsem ti na to odpověděl. Byla jsi tak naštvaná nadávala jsi, že jsi uklouzla no. Doufám, že ti nic není.''
,,Nene jsem v pohodě.''
,,Chtěl jsem ti někoho představit. To je Tonny. Můj pes.'' Ano byl to stejný pes jako v tom snu.
,,Ahoj Tonny.'' Řekla jsem. Jak v tom snu. On ke mně běžel a olízl mě.
,,Tak já asi půjdu.'' Řekla jsem.
,,Proč já tě tu chci!''
,,Jo já vím, ale já prostě nevím.. Nevím jak se chovat.''
,,Fakt tě nebolí hlava?'' Řekl a zasmál se.
,,Ne nebolí!! Já prostě nevím! Včera to bylo krásný, ale dneska děláš, že se nic nestalo.''
,,Mám svoje důvody Nino!'' Řekl.
,,Jo a jaké?''
,,Nemůžu stebou být a už vůbec nemůžu být zamilovaný!''
,,Takže nejsi zamilovanej?''
,,Jsem! Už od první chvíle co jsem tě spatřil.''
,,A v čem je problém?''
,,Že jsem pro tebe špatný Nino! Jsem voják můžu kdykoliv umřít a cokoliv se ti může semnou stát a já bych to nepřežil! Ty hledáš někoho kdo je k tobě vhodný a né vojáka, který tě hned ztratí.''
,,Víš co! Nestydím se za to, že jsem se do tebe zamilovala!Nehledám nikoho! Já už jsem ho to totiž našla. Jsi to ty.''
,,Ale to si jen myslíš Nino! Jsem pro tebe ten špatnej!''
Já k němu běžela a políbila ho. ,, Nejsi pro mě špatný, tak už buď ticho.''
Chris koukal a nevěděl co říct. Já se sbalila a šla domů. Nevěděla jsem co na to odpovědět, ale věděla jsem, že on je něco pro mě jako Sářina droga.

Omlovám se, neměla jsem moc času.....znáte to :) prázdniny ale jsem zpět a semnou i další část.