Ztroskotaná {DOKONČENO}

Ztroskotaná #8

Uplynul týden a já jsem se rozhodla jít na základnu. Žádné informace o Chrisovi mě zabíjeli. Umírám bez něho. Každá buňka mi ochabuje, protože ho nevidím. Začíná být krásné sluneční jaro. Bylo 10 stupňů. Vzala jsem si kabát a šaty.
Jela jsem limuzínou. Jela jsem kolem cukrárny u cukrárny stála Sára.Byla bledá a jenom koukala jak projíždím. Musím jí napsat,řekla jsem si.
Věděla jsme, že mě potřebuje a já teď potřebuju jí.
Když jsem dorazila na základnu stáli tam vojáci. Mohlo jich tam být tak 50. Když jsem otevřela dveře od auta všichni se na mně otočili. Byla jsem středem pozornosti. Byl tam Nickův otec. Šel ke mně.
,,Copak tu děláš ,neměla by jsi tu být.''
,,Já vím jdu se na vás podívat. A chtěla bych se zeptat jak to vypadá s Chrisem?''
,,Aha, proč se zajímáš o Chrise?''
,,Já nevím nechci aby se mu něco stalo, navíc se do něj moje kamarádka zamilovala.''
,,Ach, tak to je mi jí líto.''
,,Proč stalo se něco?'' Řekla jsem viděšeně.
,,Ne.''
,,Pojď ukážu ti to tady.''
Provedl mě všude. Vůbec mě to nezajímalo, až na jedno místo. Šatny. Tam kde jsme byli, byli jenom tři. A my jsme zrovna vyšli tam kde měl šatnu Chris s kamarády. Skoro všechny místa byli plné, až na jedno místo ....Chrisovo.
,,Pane.'' Řekl jeden kluk a dal ruku k čelu.
,,Pohov.'' Řekl.
,,Musím s vámi mluvit.''
,,Dobře.''
,,O samotě.''
Šli na chodbu a já šla k místu kde měl jméno Chris. Otevřela jsem skříňku. Byla poloprázdná. Měl tam fotografie. S nějakou holkou.. Trochu jsem se zarazila, ale vypadala o dost mladší... jako jeho sestra. Pak tam měl fotku s rodiči, a s klukama. Když jsem se koukla na dveře bylo tam srdíčko napsané jméno - Nina. Ukápla mi slza a hned jsem tu skříňku zavřela.
Po chvilce na to přišel Nickovo otec.
,,Měla by jsi jít.''
,,Dobře.''
,,Tak zase někdy Nino.''
,,Na shledanou.''
,,Na shledanou.''
Koukal se na mě jak odcházím. Když jsem šla k autu zarazil mě jeden kluk.
,,Ahoj ty jsi Nina?''
,,Jo jsem.''
,,Chris o tobě hodně mluvil, když odjížděl a mám ti předat tento dopis. Věděl, že příjdeš.''
Já se usmála se slzy v očích. On se na mě koukl a předal mi dopis.
,,Když budeš cokoliv potřebovat. Zastav se.'' A usmál se.
Já kývla hlavou a nastoupila do auta. Nechtěla jsem si přečíst ten dopis. Musela jsem napsat Sáře.
,,Sáro? Zastavíš se u mě musím s tebou mluvit..''
Když jsem dorazila domů. Ještě tam nebyla. Nevěděla jsem jestli příjde, ale doufala jsem v tom. Seděla jsem na posteli a koukala jsem na ten dopis. Už jsem nedoufala, že příjde, ale najednou stála ve dveří. Měla sepnuté vlasy a červené tváře.
,,Celkem se ochladilo.'' Řekla a zavřela dveře. Sundala si šálu a sedla si na postel.
,,Musím s tebou mluvit.'' Řekla jsem.
,,Já s tebou taky.''
,,Fetuješ?'' Řekla jsem.
,,Sledovala jsi mě a viděla jsi jak mi někdo něco píchá,viď?''
,,Jo.''
,,Nefetuju.''
,,Ne i na testy by jsi semnou šla?''
,,Jo. Vážně nefetuju mám problémy s dýcháním a tento prostředek se u nás neprodává. Matka mi domluvila takhle tohoto doktora a ten mi to bere z Francie.''
,,Já jsem si tak oddychla.'' A objala jsem jí.
Ona se usmála a řekl ,, Co se děje?''
,,Zamilovala jsem se do vojáka jménem Chris.''
Ona se usmála a s červenala. ,, A co jaký to s ním je?''
,,No on odjel do války.'' A rozbrečela jsem se.
Ona mě objala a řekla ,, Neboj to bude v pořádku. Uvidíš.!!''
,,Poslal mi dopis ale nechci ho číst. Přečteš mi ho prosím?''
,,Jasně.'' Usmála se a vzala si ho do ruky. Otevřela ho a koukla se do něj. Sklesl jí úsměv.
,,Můžu začít?''
,,Jo..''

,,Moje milá princezničko. Vidím jak teď brečíš, ale nebreč. I kdyby se mi stalo cokoliv, vždycky budu s tebou a ty musíš i tak beze mně dál. Už teď mi chybíš a to sedím jenom venku na základně. Připravují se mi věci. Jede semnou ještě pár kluků.Moji přátelé tam jsou a já jim musím pomoci. Snad to chápeš.Mám tě rád Nino. Moc rád. Moc rád na to, abych tohle všechno ukončil a ty, aby jsi se netrápila musíš jít dál. Bude ti pomáhat můj kamarád Harry. Je hodný uvidíš. Nemyslím si, že na mě budeš čekat tak dlouho. Vem si Nicka a žij šťastně.Budeš mít dvě krásné děti. Budou po tobě. Nečekej na mě.Budeš trpět a to já nechci. A víš proč? Protože tě miluju. Miluju tě vážně moc. Budeš jediná kvůli komu budu přežívat.Sbohem. Tvůj Chris.''

Moje srdce tlouklo, měla jsem husí kůži. Jak mám na něj asi zapomenout? Když ho miluju.