Ztroskotaná {DOKONČENO}

Ztroskotaná #17

Uplynulo pár dní a já a Ben jsme se seznámili. Zjistila jsem o něm a o Chrisovi plno věcí. Nějaké byli příjemné, nějaké ne. Seděla jsem na pohovce a smskovala jsem si s Benem.

,,S kým si to píšeš? S Chrisem asi ne, viď?'' Řekla matka a pousmála se.

,,Ne s jeho bratrem.'' Koukla jsem se na ní.

,,Tak už jsou dva jo?''

Když to řekla zarazila jsem se. Myslela to zle. Myslela to tak, že je střídám.

,,Ne je to kamarád.''

,,Nic neříkám.'' A odešla.

Zakroutila jsem očima a přečetla jsem si smsku.

-Jdem už ven? Nemůžu to vydržet.

Já jsem mu na to hned odpověděla.

-Jasné za 15 minut u lavičky.

Tam se scházíme pořád.

Stála jsem u lavičky. Je 1 května. Pro někoho máj pro mně normální den.

,,Tak co Nino.'' Řekl Ben a usmál se.

,,No co, co. Nic.'' A zasmála jsem se.

,,Je máj a já nechci aby jsi mi uschla. Břízu máme 2 metry od sebe, tak pusinku? Hm?''

,,Myslela jsem si, že to myslí vážně, ale pak se zasmál a vytáhl bílou růži. Dal mi jí a řekl ,, Neboj. Nemyslel jsem to vážně.No, ale i když neříkám, že bych to nebral.''

,,Tak pojď.''

,,Jo jdem? Tak aspoň neuschneš bráškovi.''

Já jsem se usmála a šla jsem pod břízu. On mě chytl za tvář a políbil mě.

Když jsem otevřela oči on na mě koukal, tak jinak.

,,Vypadáš jak princezna.'' Řekl.

,,Díky.''

,,Nechápu jak můj bratr mohl bez tebe odjet.''

Já se usmála a objala ho. ,, Já jo. Chrání svět.''

On se pousmál a šli jsme do útulku. Uklízeli jsme a on na mě pořád tak divně koukal. Vrtalo mi hlavou o co jde, ale nechtěla jsem mu to říct. Chci to nějak zakecat, třeba si toho nebudu všímat.

,,Chtěla bych z toho postavit velkej útulek a chci, aby jsem chodili lidé a až to uvidí Chris...'' On koukl na zem a řekl ,, Bude koukat neboj.''

,,Doufám, třeba se mu to nebude líbit.''

,,Ale bude uvidíš. Máš nějaké plány jak to chce postavit?''

,,Jo v únoru jsem něco málo nakreslila, ale nemyslím si, že to bude ono.''

,,Ukaž mi to.''

Já to vytáhla z poličky papíry a položila je na stůl. Oba dva jsme se na to koukali.

,,No hrůza.'' Řekla jsem.

,,Je to pěkný jen to potřebuje doladit.''

,,Ne je to hrozný.''

On se na mě koukl přes rameno a řekl ,, Není věř mi, že není.Víš, že já říkám pravdu do očí a tohle je pravda. Jenom sem přidej sloup, jednu stěnu a bude to dokonalý.''

,,Myslíš?''

,,Jo hned zítra s tím začneme. Pomůžou nám s tím i moji přátelé.Uvidíš.''

,,Dobře.'' Vzala jsem ty materiály, omylem jsem mu sáhla na ruku. Ucuknul asi se lekl. Nebo nevím, ale zdál se mi takový nejistý.Cítila jsem chlad. Jeho oči na mě zle koukli.

,,Víš Nino.'' Řekl.

,,No?''

,,Vždycky jsem chtěl mít takovou holku jako ty, ale jak vidím můj bratr je lepší.''

Nevěděla jsem co mu na to odpovědět. Na co tím narážel?

,,No nic uvidíme se zítra, užij si Máj.'' A dal mi pusu na tvář. Sáhla jsem si na tvář protože jsem pořád cítila jeho rty.Vzala jsem materiály a šla jsem domů. Byla tam už Agáta s dopisem v ruce. Hned jsem se k tomu rozeběhla. Byl od Chrise. Obálku jsem roztrhala už dlouho mi od něj nic nepřišlo.

-Dráhá Nino. Omlouvám se, že jsem ti dlouho nic neposlal, ale nebyl čas. Pořád se přesouváme. Teď jsem v Africe pomáháme malým dětem. Jsou tak jiní než my. Kdyby jsi je viděla. Ohledně mého bratra doufám, že se sním moc nestýkáš. Není dobrý. Je zlý. Možná vypadá mile nebo se k tobě tak chová, ale jenom se k tobě chce dostat. Nevěř mu. Miluju tě - Chris.

když mi to napsal myslela jsem si, že chce abych se sním nebavila jenom pro to, že on se sním nebaví. Možná, že má s části pravdu,ale je to můj život. Můžu se bavit s kým chci.