12. Bez jídla?

55 5 2
                                    

,,Prší!"

,,Ale prosím tě", reagoval pobaveně Richard. 

,,Fakt, teď mi spadla na tvář kapka," přesvědčovala je Alex.

,,Houby kapka, Willova slina, jak na tebe furt kouká," pokračoval Rich.

,,Nebuď směšný," odbyl ho nervózně Will. Asi si uvědomil, že náklonnost k Alex se mu už nedaří skrývat. 

,,Taky se mi zdálo, že na mě něco káplo," přidala se Amy.

,,No tohle, on vás snad Will poprská úplně všechny!" dusil se smíchy Richard.

,,Nech toho," napomenula ho Grace. ,,Opravdu prší."

,,Tak to je problém," promnul si bradu Jack.

,,Proč?" přidal se Will.

,,Základna je odtud asi deset kilometrů a zpátky je to snad ještě dál," odpověděl.

,,Tak co budeme dělat?" ptala se vystrašeně Alex.

,,Doufat, že to bude jenom slabý deštík a vydat se směrem k základně," odvětil O'Brian.

Amy se podívala na Grace, která jen pokrčila rameny.

,,Tak jdeme," zavelel O'Brian a vykročil zpátky k batohům, které si nechali na cestě o kus dál od stromu s lvíčky.

Když však přišli k ruksakům, nestačili se divit. 

Kapsy byly otevřené, oblečení poházené po zemi a plastová víka od boxů na jídlo všude kolem. 

,,Chytrý opičky," utrousil rozmrzele Jack.

 ,,Co tím chceš říct?" zeptala se opatrně Alex.

,,Co tím chci říct?" vybuchl průvodce. ,,Ukradli nám všechno jídlo, neřádi! Co jsem říkal, za něco k snědku udělají všechno! A teď nemuseli dělat nic, jen počkat, až se vzdálíme, a vykrást nám zásoby!"

,,To snad není pravda," zamračila se Grace. ,,Takže jsme bez jídla a ještě k tomu prší? A pokud se mi to nezdá, tak pořád víc a víc."

,,To jenom Will slintá víc a víc, protože si Alex rozpustila culík."

,,Richarde sklapni, už to není vtipný," křikl Will.

,,Nechte toho," ozval se Jeremy. ,,Nevím, jak vy, ale já bych teď šel hledat nějaký přístřešek a ideálně i něco k jídlu. Vodu nám snad neukradli, nebo ano?"  

,,Ne," přisvědčil Will po nahlédnutí do batohů.

,,Jeremy má pravdu," přidala se Grace. ,,Musíme jít směrem k základně a cestou hledat něco, pod co bychom se mohli schovat."

,,To jsem se vám snažil celou dobu říct, ale nepustili jste mě ke slovu," řekl Jack.

,,Nemůže unést, že je někdo chytřejší," pošeptala Alex se smíchem Amy. 

Za chvíli v zástupu kráčeli naši přátelé po cestě pokryté napůl zetlelými palmovými listy, oblečeni do nepromokavých pláštěnek a šusťákových bund. 

Museli ale přivírat oči a zakrývat si obličej před provazy vody, které teď zaplavovaly celý prales a před kterými teď nebylo úniku.

,,Podívejte, jeskyně!" vyhrkl spásně Richard, který šel hned za Johnem O'Brianem. 

,,Je to sice spleť palmových listů a nějakého bláta, ale sucho tam je," přikývla Grace, když všichni došli k čemusi, co by se mohlo nazývat přístřešek. 

,,No tak jdeme dovnitř?" hrnul se Richard dopředu, potěšen svým objevem.

,,Ne tak zhurta," zadržel ho Jack. ,,V těhle bunkrech často bejvaj ozubený potvory."

,,Jak to myslíš?" zeptal se Jeremy

,,No, hadi, třeba takovej psohlavec zelenej je dost nebezpečnej." 

(výše obrázek psohlavce)

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

(výše obrázek psohlavce)

,,A co anakondy?"

,,Ty jsou v Amazonu prakticky samozřejmostí. V nejhorším případě tam bude levhart."

Všem se zatočila hlava při pomyšlení, že vlezou do přístřešku a z rohu na ně vybafne obří hladová kočka.

,,Takže co budeme dělat?" ptala se Amy.

,,Nejdřív najděte, někde podél cesty, nějakej dlouhej klacek. Hlavně nelezte nika, do křoví!"

,,To už jsme slyšeli nejmíň stokrát," přikývla Grace.

,,Já jsem si taky myslel, že to stokrát stačí, ale zjevně ne," podotkl průvodce a věnoval významný pohled Jeremymu.

,,Fajn, tak jdem najít klacek," rozhodl Richard.

Will s Alex se vydali po cestě.

Kráčeli vedle sebe až za zatáčku, ale zpomalili, když uviděli, že končí v nějakém křoví.

Vyměnili si tázavé pohledy, ale šli dál.

Alex se zastavila.

,,Wille, počkej, nevíš, co tam může být," odrazovala ho, ale ten ji jen chytil za ruku a společně šli dál.

Když pomalu došli až ke křoví, nahnul se Will k mezeře mezi větvemi, aby se podíval, jestli na ně náhodou nečíhá nějaká šelma, když tu se hlína pod nimi začala sesouvat a Will s Alex na ní sjížděli hluboko pod povrch do jakési prohlubně.

Jen malý proužek denního světla dával dvojici možnost vidět ty svislé stěny ze sypké směsi hlíny a písku. 

,,W-Wille," třásla se Alex. 

I v chabém světle spatřil Will její obličej bez náznaku barvy.

,,Co budeme dělat?"

,,Neboj, Alex. Nějak to vyřešíme," odpověděl, ale v jeho hlase byla znát značná nejistota.

,,Wille!" vykřikla. ,,Stonoha obrovská!" 

Teď Will zbledl úplně.

V této chvíli v sobě nenašel ani trochu odvahy ani sebejistoty.

****

Tak co tomu říkáte? Stonohu obrovskou si vygooglete, pro všechny asi není moc příjemný pohled na tlustou třiceticentimetrovou stonožku.

Díky za komentáře a vote :)

Agnes 



Rainforest Spirit Kde žijí příběhy. Začni objevovat