Vtrhli jsme do nákpuního centra a Annie byla k nezastavení. Lítala od obchodu k obchodu a hledala pro mě to správné oblečení. Podpatky jsem ji výslovně zatrhla a tak se koukala aspoň po šatech. Nakonec jsme z obchodního domu odešli po třech hodinách společně s černými, značkovými plátěnkami, černobílými květovanými šaty, tmavší džínovou bundou a různými doplňky.
Teta byla mým výběrem nadšená a okamžitě mě poslala společně s Annie ven.
Seděli jsme v kavárně, Annie na mě zamrkala a ukázala směrem, kde seděl vysoký, hnědovlasý chlapec s mordýma očima.
„Annie, to je můj spolužák," zavrtěla jsme na ni hlavou, ale ona se usmála.
„Tím líp," zakřenila se, nakrčila svůj malý nosík a vystrčila mě směrem ke stolu, kde se nacházel onen kluk.
„A...a...ahoj," zakoktala jsem nesmyslně. Už v hlavě se mi honil obrázek toho trapasu, který se stane.
„Ahoj Alex, moc ti to sluší," hodil na mě okouzlující úsměv a já nervózně přešlapovala z nohy na nohu.
„Sedni si," nepřestával mi ukazovat své bílé perličky, vstal a odsunul mi židli. Chtěla jsem poděkovat, ale jak se mé oči soustředěně dívaly na růžový, lákavý dort nacházející se těsně přede mnou, nedošlo mi kam si sedám, takže se mé já ocitlo na tvrdé, studené zemi společně s velkou ránou a mým hlasitým „Jauvajs".
Super, věděla jsem, že se něco stane. Cítila jsem se tak trapně, ale Dan mi se smíchem nabídl ruku a pomohl mi z té špinavé a hanbou zalité země.
ČTEŠ
Následky
NouvellesTýrali mě, prošla jsem si peklem, tak jako snad nikdo jiný. Prodávali mě, moje tělo. Když jsem od nich konečně utekla a začala normální život, zanechalo to na mě následky, které mi dost zkomplikovaly život.
