„Kam zase utíkáš?" chytl mě za ruku a otočil k sobě.
„Pryč" odvětila jsem rychle, stručně a jasně.
„A....a proč?" zdál se mi dost zmatený. Chtěla jsem mu to celé vysvětlit, ale skočil mi do řeči a pokračoval.
„To nevidíš, že se mi líbíš? Mám si na krk pověsit ceduli s nápisem miluji tě, aby jsi to pochopila?" dokončil svou myšlenku a lehce se usmál.
„Promiň, nejsem na to zvyklá" sklopila jsem hlavu a prohlížela si jeho boty.
„Na co nejsi zvyklá?" zeptal se se zájmem.
„Na tohle... Na společnost. Na to, že by si mě někdo všímal."
ČTEŠ
Následky
Cerita PendekTýrali mě, prošla jsem si peklem, tak jako snad nikdo jiný. Prodávali mě, moje tělo. Když jsem od nich konečně utekla a začala normální život, zanechalo to na mě následky, které mi dost zkomplikovaly život.
