*26*

3.1K 209 1
                                    

Z pohledu Annie:
Ta Alex je opravdu pako. Když se konečně 'elegantně' zvedla z té špinavé země, bez ptaní se zakousla do Danielova dortu. Vypadala jako velká, růžová pohroma s dortem po celém obličeji, musela jsem ji pomoc, ale už asi nemůže udělat nic horšího.

Z pohledu Alex:
Moc jsem si na tom dortu pochutnala, asi bych měla poděkovat, uvažovala jsem v duchu.

„Moc děkuju ža dort" zašišlala jsem s plnou pusou a kousek dortu upadl na mé černobílé šaty, kde zanechal růžový flek.

„Sakra," zaklela jsem a snažila se papírovým ubrouskem dostat skvrnu z mých šatů pryč.

„Na, tady máš ještě jeden," povzbudivě se usmál a podal mi další papírovou utěrku. Zběsile jsem drhla své štay pod stolem, rukou jsem kroužila všemi směry a snažila se vyprovodit špinavou kapku ven z mého oblečení. Loktem jsem omylem bouchla do stolu a zpozornila, když se Danielův šálek kávy zakymácel a obrátil jeho směrem. Hnědá tekutina zředěná mlékem mu tekla po bílém tričku směrem dolů.

Z pohledu Annie:
Ó bože, ta holka je opravdové tele, musím zakročit. Nechala jsme peníze ve výplatní destičce, která byla položena na našem stole a zamířila k Alex.

„To by stačilo, omlouvám se Danieli, ale Alex už musí domů," snažila jsem se, abysme obě dvě vyvázly bez poskvrnky.

„Neomlouvej se, rád jsem tě viděl Alex," pokynul na pozdrav a naposledy se usmál.

„Omluv se a rozluč se," nakázala jsem jí šeptem a ona mě poslušně poslechla. Vyběhla domů, zašila se do své postele mezi polštáře a nehodlala vylézt.

NásledkyKde žijí příběhy. Začni objevovat