*9*

4.9K 313 6
                                    

„Mně můžeš věřit" stiskl mi ruku a zadíval se mi do očí. Najednou se něco změnilo. Všechen strach zmizel.
„Co se ti stalo?"
"Jak to myslíš, co by se mi mělo stát?" zeptala jsem se zmateně.
„Proč se tolik bojíš? Kdo ti ublížil?" nepřestával mi hledět do očí.
„Jsi jediný komu to řeknu. Ani nevím proč ti tak důvěřuju. Zemřel mi otec, a protože mě matka nechtěla, přenechala mě mému strýci a ten..."
Vehnaly se mi slzy do očí.
„A ten co?" chtěl, abych pokračovala. Zmáčkl mi ruku a čekal, až mu to dořeknu.
„A ten mě nechtěl. Využíval mě. Prodával mě, mé tělo. Každý týden jsem byla koupená někým jiným. Bylo to..." nemohla jsem pokračovat.
„Ať to bylo jakékoli, je to minulost, která se už nikdy nebude opakovat. Nedovolím to! Naposledy mi stiskl ruku a odešel.

NásledkyKde žijí příběhy. Začni objevovat