Královská romance

14. Vzdávám se trůnu!

Přemýšlela jsem nad odpovědí...

,,Ano.'' pošeptala jsem. Nedovolím, aby se Liam vzdal trůnu kvůli mě. Liam si stoupl a hned mě zvedl ze země a otočil se se mnou.

,,Miluju tě, lásko!'' usmál se a políbil mě, když mě pokládal zpátky na zem. 

,,Já tebe taky!'' usmála jsem se na něho. Liam musel být štěstím bez sebe, protože se pořád usmíval. 

,,Kdy to oznámíme?'' zeptal se Liam. Pokrčila jsem rameny. 

,,Nevím...''pošeptala jsem a položila si svoje ruce na jeho hruď. Liam se usmál a políbil mě na čelo. 

,,Oznámíme to, až budeš připravená.'' pošeptal mi do ucha, zatímco mě objímal...

---------------------------------------------------
Cathrine

To ne! To neudělal! To mě měl požádat o ruku a ne tu venkovanku!!! Takhle to nenechám!!! Bude milovat mě, jen mě a já se stanu královnou!.... Teď se jen zbavit té ošklivky! Vyrazila jsem z královské zahrady najít krále. Procházela jsem chodbami zámku do pracovny Jeho Veličenstva. Zaklepala jsem na dveře a čekala na vyzvání.

,,Dále!'' ozvalo se za dveřmi a já vešla dál. Král seděl za stolem a dle těch papírů, bylo očividné, že má hodně práce a s ním i královna... Proč tu musí být i ona!!!... Uklonila jsem se.

,,Nerada Vás ruším, ale mám pro vás špatnou zprávu, Veličenstvo!'' oznámila jsem, ,,Princ Liam právě teď v královské zahradě požádal o ruku Perseu Blackwoodovou.'' 

Král naštvaně vstal od stolu a ve tváři měl rozzuřený pohled na rozdíl od královny, která se usmívala. 

,,Jasně jsme se dohodli, že si vezme tebe a ne tu venkovanku!'' pronesl rozzuřeným hlasem. 

,,Taky mě to zaskočilo, proto jsem hned šla za vámi, Veličenstvo!'' znovu jsem se uklonila a v duchu se vítězně usmívala. Král teď udělá cokoliv, aby bylo po jeho. Král si zavolal jednoho ze strážných.

,,Najděte mého syna a pošlete ho do trůnního sálu a ať přijde i s tou... Perseou.'' nařídil král a strážný šel splnit rozkaz. S králem a královnou jsme se přesunuli do sálu.

----------------------------------------------------------------------------------------
Liam 

Šel jsem se svojí budoucí královnou k limuzíně, ale v tom nás vyrušil strážný.

,,Princi, máte se dostavit i s Perseou do trůnního sálu.'' oznámil nám. Podíval jsem se na Perseu. Bojím se, že už to nebude tak snadný jako předtím. Můžu jen doufat, že si to otec nechá vysvětlit. Přitáhl jsem si k sobě svoji královnu.

,,Neopustím tě, ať se stane cokoliv.... Miluju tě.'' pošeptal jsem jí do ucha. 

,,Já tebe taky.'' zamumlala mi do hrudi a zachumlala se mi do trika. Políbil jsem ji do vlasů. Po chvilce jsme vyrazili do sálu. Držel jsem si Perseu co nejblíž k tělu a nepouštěl ji. Dorazili jsme do sálu. Na trůnu seděl můj otec a matka a opodál stála Cathrine. Když se za námi zavřeli dveře, král spustil.

,,Tak ty si prý už požádal o ruku Perseu.'' začal otec poněkud podezřele klidným hlasem. 

,,Ano.'' odpověděl jsem a schoval si Perseu za sebe. Přísahám, že jestli jí ublíží nebo se jí jen dotkne... Nepřežiju to a ten dotyčný taktéž. Otec se zvedl z trůnu a šel k nám.

,,A mohu vědět, kdy si nám to chtěl říct?'' otázal se klidným hlasem. 

,,Mělo to být překvapení.'' odpověděl jsem. Otec se zastavil půl metru přede mnou.

,,Tak překvapení... Myslíš, že jsem nějak překvapený? Naopak! Jsem tebou zklamán!'' zvýšil hlas. 

,,Zrušíte zasnoubení! A ty se oženíš s Cathrine!'' rozkázal, ale já to nechtěl takhle nechat.

,,Ne! Nezruším zasnoubení, kvůli tobě! Já Perseu miluju a nikdy se jí nevzdám a jestli s tím máš problém, tak já ti to ulehčím.... Vzdávám se trůnu!'' řekl jsem a byl pevně rozhodnutý. Otce má odpověď šokovala. I ostatní přítomní byli šokováni. Persea se na mě podívala a pohladila mě po tváři. Oči se jí zaleskly a a slzy ji pomaličku stékaly po tváři. Utřel jsem jí slzy.

,,Promiň! Musel jsem to udělat.'' pošeptal jsem a políbil ji na čelo. Podíval jsem se zpátky na krále. Šokovaný výraz vystřídal naštvaný, rozzuřený. 

,,To ona! Za všechno může ona! Stráže! Odveďte ji do vězení!'' nařídil můj otec. Držel jsem Perseu, ale stráže mi ji vyrvali z rukou. Odváděli ji pryč.

,,Pusťte ji! Teď hned! Nařizuji vám to!'' řval jsem z plných plic, ale neposlouchali mě. Persea sebou cukala, brečela a řvala moje jméno. Běžel jsem za ní, ale to mě chytili další vojáci a táhli mě od ní dál. Nakonec mi ji odvedli z očí. Vojáci mě pustili a já se zhroutil na zem. Slzy mi tekly proudem a v těle se mi začala vařit krev vztekem, vztekem na mého otce. Utřel jsem si slzy a zvedl se ze země. Otec se hádal s mojí matkou a uhodil ji. Hned jsem přiběhl k mámě. Měla na tváři otiskl jeho ruky. Pomohl jsem jí na nohy. Podíval jsem se zpátky na svého otce. Zaleskly se mu oči. 

,,Běž pro Perseu! Já to tu vyřídím.'' řekla máma a já ji poslechl. Vyběhl jsem ze sálu s jediným cílem... Najít svoji královnu!

------------------------------------------------------------

Caues!

Takže je tu 14. kapitola! Pište otázky do komentářů na další Character Ask :D Díky