Královská romance

7. Cítíš ke mě něco?

,,Já...'' dívala se mi do očí a nenacházela slov. Už znám ten pocit, když jeden řekne něco zásadního ve vztahu a ten druhý k tomu nic neřekne! Byl to zásah nožem do srdce...

,,Raději už tě nebudu rušit...'' zašeptal jsem a vzdálil se od Persey. Byl jsem nachystaný vyjít z kuchyně.

,,Já... ale nevím, jestli tě taky miluju...'' zaslechl jsem a hned se otočil na Perseu. Dívala se na mě uslzenýma očima.

,,A... cítíš ke mě něco?'' položil jsem jí otázku.

,,Ano, ale-''

,,Ale? Já tě miluju! Snad víc i než svůj život! S žádnou jsem to nemyslel vážně, ale s tebou... to je něco jiného. Chci tebe... jenom tebe. Chci tě držet, líbat, probouzet se vedle tebe,-''

,,Ale to jsou jenom slova! Jak mám vědět, že to se mnou doopravdy myslíš vážně!?...'' hleděla na mě. Došli mi slova... Proč je láska tak složitá!?...

,,A navíc! Podívej se na sebe! Jsi princ, následník trůnu, idol všech dívek v Anglii. Máš všechno a všichni tě obdivují... A co jsem já... Obyčejná holka, která ničím nevyniká, a proto o ni nikdo nejevil žádný zájem...'' shazovala se. Zvedl jsem ji bradu.

,,Ale já mám o tebe zájem a to obrovský!'' opřel jsem se o její čelo.

,,Možná mám všechno, ale jen jedna osoba mě dělá šťastnějším... Ty...'' políbil jsem ji. Po tak malé chviličce jsem se odtáhli.

,,Taky chci být s tebou, ale musíš mě přesvědčit, že city, které ke mě chováš a které chovám já k tobě, jsou opravdové.'' pošeptala mi do ucha.

,,Udělám pro tebe cokoliv. I život bych za tebe položil.'' pošeptal jsem ji do ucha a políbil ji na tvář. Nechtěl jsem ji opouštět. Mohl bych ji držet ve svém objetí hodiny. Ale přišlo mi blbý stát v kuchyni, tak jsem vzal svoji princeznu do náruče.

,,Co to děláš?'' zeptala se se sladkým úsměvem na tváři.

,,Nesu svoji princeznu k ní do pokoje.'' odpověděl jsem jí a hledal její pokoj. Persea se zasmála položila si hlavu na moje rameno. Asi na pátý pokus, jsem našel její pokoj. Její ložnice byla velké asi jako moje šatna, ale vzato byla útulná a moderně zařízená. Zdi byly vymalované do fialova a na ní modré ornamenty. V pokoji byla velká postel. Položil jsem Perseu do postele a lehl si k ní. Chytl jsem ji kolem pasu a přitáhl si ji blíž k sobě. Užíval jsem si tu chvíli, kdy po mě nikdo nic nechtěl a já mohl v klidu ležet v posteli se svojí láskou. Venku řádila bouřka a lilo čím dál víc.

,,Vadilo by, kdybych tu přespal?'' zeptal jsem se. Šimral jsem Perseu na paži.

,,Asi ne... Proč se ptáš?'' zeptala se.

,,Není moc dobrý nápad jet zpátky na zámek v tomhle počasí.'' ještě víc jsem ji objal.

,,No to ne!'' zasmála se a dál mi ležela na hrudi. Taky jsem se zasmál.

,,Vyprávěj mi o sobě.'' požádal jsem ji.

,,A co by si tak chtěl vědět?'' koukla na mě. Pohladil jsem ji po tváři.

,,Všechno!'' usmál jsem se na ni. Taky se usmála a začala si vypravováním...

--------------------------------------------------------------------------------------------------
Lilliana

,,Tak znovu... Kde je Liam!? A popravdě!'' vyslýchal mě můj vlastní otec. Řekla jsem mu, že Liam jel na vyjížďku si pročistit hlavu, ale ona začala bouřka a Liam nikde.

,,Lilliano! Ihned odpověz! Kde je tvůj bratr!?'' zvýšil na mě můj otec hlas.

,,Jel do nemocnice s nějakou holkou.'' ozval se hlas za mnou. Otočila jsem se... Cathrine. Podívala jsem se zpátky na své rodiče. Otec si povzdechl.

,,S jakou holkou?'' zeptal se.

,,S Perseou, ale-'' chtěla jsem mu to vysvětlit, ale otec mě nenechal.

,,Zase ona!? Úplně vymyla Liamovi mozek! Bez tak ho jen využívá!'' nadával a rozhazoval okolo sebe rukama.

,,Persein bratr měl autonehodu a Liam ji odvezl do nemocnice.... A posloucháš se vůbec!? Liam je s ní šťastný! Kdyby si ho pořád netlačil do sňatku s nějakou barbínou, všiml by sis toho.'' vytkla jsem mu dost drze.

,,Ta Persea není dost dobrá pro mého syna!''

,,Ale je! Mluvila jsem s ní. Žádná se k němu nehodí víc jako ona! Přece nechceš, aby Liam žil po zbytek života s někým jako je tahle maškaráda!'' ukázala jsem na tu děvku.

,,Ale na rozdíl od Persey je Cathrine z urozené rodiny.'' řekl a tvářil se jako vítěz. Už jsem neměla slov. Chci, aby byl můj starší bratr s tou, kterou miluje, ale jestli se náš otec konečně nevzpamatuje... Raději ani nechci pomyslet, co by se dělo dál...

,,Lilly má pravdu!'' ozvalo se za otcem. Aspoň někdo mě poslouchá!

,,Persea je milá dívka. Pokud ji Liam miluje a bude si ji chtít vzít, tak budeme jeho rozhodnutí respektovat!'' řekla s pevným hlasem máma. Táta chtěl ještě něco namítnout, ale toho mám už nenechala.

,,Liam je dospělý! Má právo se rozhodovat, co chce ve svém životě!'' otec už nijak nereagoval. Pokynul mi, abych odešla. Uklonila jsem se a šla do své komnaty. Hned jsem vzala mobil a vytočila bratrovo číslo...