Kluk Který mi změnil život

"Miláčku na co máš ty brusle?"

Louis

už je to čtyři měsíce ode dne kdy jsme se s Harrym dali dohromady,a musím říct že jsem se nikdy necítil víc šťastný.Od té doby se vlastně vše zlepšilo a všichni koho znám se mají líp než kdy před tím. Zayn s Niallem spolu chodí a neviděli byste pár kde by to klapalo lépe.Mýlil jsem se když jsem tvrdil že ve vztahu jsou jako lord Voldemort a Harry Potter,oni jsou jako Romeo a Julie.Teda...aspoň tak vypadají.I naše finanční situace se zlepšila.Našel jsem si hodně dobře placenou brigádu v nejblišším starbucks.Jako by příchod Harryho Edwarda Stylese změnil můj život k lepšímu. Já a pan učitel Payne...teda Liam jsme se spřátelili.Nikdo neřekl že by se neměl Žák a učitel scházet.Občas si zajdeme na kafe a povídáme si.Svěřil se mi že má přítele a je s ním velmi šťastný.V mém vztahu zatím nepadlo nic víc než polibky a lehké doteky.Ano možná si říkáte že vzhledem k mému věku a délce našeho vztahu už by mezi námi něco být mohlo,ale pořád mi něco říká že mu ještě  nedůvěřuji natolik abych mu odevzdal svojí nevinnost.Harry na mě nijak nespěchá,za což jsem hrozně rád.Zrovna teď jdu z práce a mířím k Niallovi abychom se mohli učit na biologii jak jsme se domluvili.Když jsem došel k jejich baráku,lehce jsem stiskl zvonek a čekal jestli se někdo ozve."Prosím" slyšel jsem laskavý hlas Niallovi matky."Ahoj Mauro,to jsem já Louis.Přišel jsem za Niallem."

"Ahoj loui.pojď dál." odpověděla mi a za pár sekund se ozvalo bzučení.Rychle jsem vyběhl schody do prvního patra kde měli Horanovi byt a čekal až se otevřou dveře.Když se tak stalo tak v nich stál Niallovo táta Bobby."Louisi,ty jsi přišel za Niallem viď?" Lechce jsem přikývl a sklopil pohled.S jeho tátou jsme si nebyli z daleka tak blízcí jako s Maurou."No tak pojď,je v pokoji,ale radši zaklepej,má tam návštěvu." Nenápadně na mě mrkl a pustil mě dál.Na nic jsem nečekal a vrazil jsem do Niallovo pokoje čeho jsem po chvíli litoval. Niall ležel na posteli a na něm seděl obkročmo Zayn.Oba byli jenom v boxerkách a dost vášnivě se líbali a ošahávali.Jejich vztah mi nevadí,ale nepotřebuju vidět jak se můj brácha plazí po Mém nejlepším kámošovi.Bylo vidět že mi nevěnují nejmenší pozornost a tak jsem rychle vyšel z pokoje a radši už zaklepal.Když se nic neozývalo skusil jsem to teda  silněji...nic.Dělají si ze mě srandu? Vždyť Niall věděl v kolik chodím z práce.Ještě jak mi řekl přesný čas kdy tu mám být.Radši jsem se vrátil zpátky do předsíně a začal si obouvat boty."Louisi ty už odcházíš?" Zeptal se mě Bobby a já k němu zvedl pohled."No...já...asi jo...Niall nejspíš o mojí přítomnost nestojí...viděl jsem toho víc než jsem chtěl" On se na mě ale usmál a přešel ke mně."Pojď, on o tvojí přítomnost rozhodně stojí." Řekl a táhl mě zpátky k pokoji kde si to Niall a Zayn rozdávali...teda ne úplně,ale měli k tomu sakra blízko. Bobby mi naznačil ať tu počkám a sám vešel do pokoje."Nialle nerad tě ruším,ale je tady  louis a myslím že tohle vidět rozhodně nepotřebuje takže se oba oblíkněte a příště nepohoršujte slušné lidi." Trochu jsem se uchechtl.Bobby to neřekl nijak naštvaným tonem,spíš pobaveným a ironickým a Tohle jsem prostě musel vidět.Opatrně jsem vešel do místnosti a podíval se na ty dva.Oba seděli na posteli s pořádně červenými tvářemi od studu a rychle se soukali do kalhot."um... Zayne ty-tyhle jsou a-si tvo-tvoje." Řekl Niall hodně potichu a podával Zaynovi kalhoty které si vyměnili.Já a Bob jsme se tomu začli strašně smát a skoro se začli válet po zemi.Pro ně to asi nebylo zrovna nic příjemného ale pro nás to byla situace u které se prostě nešlo nesmát.

Niall

 Se Zaynem chodím čtyři měsíce a už teď vím že nechci být nikdy s nikým jiným.Čtyři roky jsem na něho čekal a myslím že se to vyplatilo.Je to ten nejlepší,nejpozornější a nejkrásnější přítel na světě a stále nedokážu pochopit jak si někdo tak dokonalý mohl vybrat někoho jako jsem já. Zrovna ležím na posteli a nechávám se opečovávat jeho polibky.Je to tak pří jemné,jeho rty jsou jako nadýchané mráčky po kterých skáčou malí,růžoví unicorni.(:D) Nic nevnímám kromě jeho maličkosti.Vše je tak dokonalé než Zayn z ničeho nic přestane a sleze z mého klína.Oči,které jsem mě až do teď zavřené pomalu rozlepím a uvidím tátu jak se na demnou sklání."Nialle nerad tě ruším,ale je tady louis a myslím že tohle vidět rozhodně nepotřebuje takže se oba oblíkněte a příště nepohoršujte slušné lidi." Řekne pobaveným hlasem a já si okamžitě sednu a sklopím pohled.Je to tak nehorázně trapné.Tváře mám určitě červené tak, že rajče je oproti tomu bílé.A jak vidím Zayn na tom o moc lépe.Ještě k tomu se do pokoje nahrne Louis a kouká na nás.Popadnu první kalhoty které najdu a začnu si je na sebe navlíkat.Všechno se ale ještě zhorší když zjistím že tyhle jsou Zeeho a moje jsou na druhém konci pokoje.s ještě větší červení ve tvářích se otočím na Zayna a poklepu mu na rameno a ten se na mě otočí."um... Zayne ty-tyhle jsou a-si tvo-tvoje." Zašeptal jsem a podával mu jeho spodek oblečení.Táta a Louis se začli děsně smát a já se cítil tak trapně jako jsem se ještě nikdy necítil.Zvedl jsem se z postele a šel si pro svůj kousek oblečení."O co jsem přišla?" Ozvala se mamka a já si myslel že to nemůže být horší.Zayn byl už dávno oblečený a s tichým "Zavolám ti" odešel.Začal jsem hledat svoje tričko,ale zjistil jsem že Zayn si odnesl to moje a nechal tu to svoje o dvě čísla větší než mám já.Radši jsem si ho na sebe navlíkl a sedl jsem si zpátky na postel."Ahoj Nialle,přišel jsem na to společné učení z biologie." Řekl Louis pobaveně a sedl si vedle mě.Rodiče už tu nebyli a tak jsem si šel pro své učebnice." Hele Ni já vážně nemám slov.Myslím že by jste měli dělat se Zaynem nějakou televizní show protože tohle...jsem si myslel že se smíchy roztrhnu." drcnul do mě Louis a znova se začal smát.Už jsem chtěl něco říct když se ozval můj iphone s oznámením zprávy.