10. Mrzimorský fešák

2.6K 136 29
                                    

Tuto (už desátou^^) kapitolu bych ráda věnovala andrlova17k za její úžasnou podporu už od úplného začátku:) Děkuju^^

Btw... Na hoře je James Carter^^

Zasáhlo mě to přímo do srdce. Netušila jsem, jestli to myslí vážně nebo jestli je jen opravdu tak skvělý herec. Ale chtěla jsem, aby jeho slova byla pravdivá. Chtěla jsem tomu věřit. Ještě nikdy jsem neslyšela nic tak krásného a v životě by mě skutečně nenapadlo, že zrovna to nejkrásnější, co kdy uslyším, bude vycházet z mentolově vonících úst Draca Malfoye.
Jen jsem tam tak nehybně seděla. Nezmohla jsem se ani na to mu pohlédnout do očí, natož na jeho monolog nějak zareagovat slovy. Z ničeho nic vstal od stolu a vydal se pryč. Chvíli mi trvalo než jsem si to uvědomila, ale nakonec mě to donutilo vyskočit a běžet za ním. Moje boty mi však nedovolovaly ho doběhnout.

,,Draco!" křikla jsem. Nic, ani se neohlédl. ,,Draco!" znovu jsem křikla, marně. Zahl za roh a tím se mi ztratil. Tak strašně moc jsem ho chtěla doběhnout. Rychle a dost neohrabaně jsem ho následovala. Z poza rohu se vyřítil, tedy z mého úhlu pohledu se vyřítil on a ne já, chlapec s hábitem v mrzimorských barvách. Naše hlavy se střetly v jeden obrovský úder. Vrazili jsme do sebe. Respektivě on vrazil do mě. Já nikdy do nikoho nevrážím.

,,Au!" vyjekli jsme nastejně. Instinktivně jsem si sáhla na čelo. Žádná krev mi samozřemě netekla, ale bolest to byla téměř nesnesitelná.
Když jsem se aspoň částečně uklidnila, měla jsem tu možnost si chlapce prohlédnout. Hnědovlasý fešák s rty, které doslova žádaly o polibek a s očima temnějšíma než nejtemnější kout v neobydleném domě, v noci, v lese; do kterých bych dokázala zírat celý den. Hned jsem ho poznala. Byl to James.... James Carter. Chlapec, s kterým jsem už měla tu příležitost se pohledem setkat tehdy na zahradě.

,,Jsi v pohodě?" zeptal se. Poprvé jsem ho slyšela mluvit. V jeho hlase byl slyšet nepatrný chraplák. Dočista mě omámil. Byl jako Siréna a já námořník vlákaný do záhuby.

,,Ptal ses na něco?" tázavě jsem se na něj podívala. Neměla jsem absolutně vůbec tušení, na co se mě před chvílí ptal.

,,Pane bože, já ti nějak poškodil mozek, že jo..." bylo vidět jak potlačuje smích. Vtipálek...

,,Ne, takhle poškozenej byl už před tou ránou." odpověděla jsem suverénně.

,,Já si dělal srandu..."

,,To já, ale přeci taky." zasmála jsem se a James se ke mně přidal.

,,Mimochodem, jen kdyby tě to náhodou zajímalo.. jsem James" představil se mi, hned jakmile jsme se uklidnili. Podal mi ruku a já jí vřele přijala.

,,Grace..." řekla jsem mezitím, co jsme si potřásli. ,,Ty jdeš teprve teď na večeři?" snažila jsem se začít konverzaci. Byla jsem z Jamese, tak unešena, že jsem úplně zapomněla, proč jsem tu před chvílí vůbec běžela.

,,Ne..." nepatrně zavrtěl hlavou. ,,..jen jsem se pro něco vracel." objasnil mi a já jen kývla hlavou. Samo sebou, že mě zajímalo, pro co se vracel, ale neměla jsem odvahu se ho na to zeptat. Znali jsme se sotva pár minut a já nechtěla, aby si připadal jako někde u výslechu. První dojem je vždy nejdůležitější! I když je pravdou, že první dojem ze srážky nebývá vždy pozitivní. ,,Hele..." začal sebejistě a já ihned zbystřila. ,,...vím, že teď chodíš s Malfoyem, viděl jsem vás, ale i tak se tě chci zeptat, jestli bys nechtěla někam zajít..? Víš jako přátelé nebo tak něco."

,,Jo! Jasně! Moc ráda!" souhlasila jsem až moc nadšeně. Ve své hlavě jsem skákala tři metry vysoko, ale v realitě jsem se aspoň to snažila potlačit.

,,Super!" usmál se. Určitě mu má odpověď udělala radost. ,,Nechceš doprovodit k nebelvírské koleji? Tedy mám za to, že jsi hodlala jít tam než jsem do tebe vrazil." zeptal se. Líbilo se mi, že vzal celou srážku na sebe.

,,Jo, určitě." přikývla jsem. ,,Ale aby tě to neotravovalo, když sis zrovna chtěl jít pro něco do Velké síně a severní věž je úplně jinde."

,,Neboj, nebude mě to otravovat, spíš úplně naopak." nabídl mi rámě.

,,Ale co ta-"

,,Velká síň počká." přerušil mě. Nejistě jsem se tedy zavěsila a společně jsme se vydali směrem k severní věži.

Při cestě jsme se domlouvali na naší schůzce a u toho jsme se skvěle bavili. James byl opravdu vtipný. Už jsem se vůbec nedivila, proč byl tak oblíbený. Každý ho zdravil, no a mě naopak pozdravil každý pátý student. Byla jsem v jeho stínu, který mě doslova pohltil. Po jeho boku už jsem nevičnívala. Já si to ale však neuvědomovala...

,,Hele je pravda, že je Mrzimor kolejí hlupáků?" zeptala jsem se zvědavě, když jsme zastavili před obrazem Buclaté dámy.

,,Myslíš, že jsem hlupák?" odpověděl mi otázkou.

,,Váhám..." naznačila jsem rakami váhu a pohubovala jsem se z jedné strany na druhou, jako bych na dlaních měla závaží.

,,Ty jedna!" zasmál se a začal mě lechtat. Smála jsem se. Byla jsem extrémě lechtivá, zvlášť na místě, které právě našel.

,,Nech toho!" vyjekla jsem přes smích.

,,Když mě se nechce.." pokračoval dál.

,,Prosím!" znovu jsem vyjekla a James jako na povel přestal. Konečně jsem se mohla v klidu nadechnout. Do této doby se mi přes smích do plic moc kyslíku nedostávalo.
James mě chytl za pas a pomalu se ke mně začal tváří přibližovat. Vylekalo mě to. ,,Co... co to děláš?"

,,Tohle..." políbil mě. Snažila jsem se jeho polibku vyhnout, ale nešlo to. Moje reflexy byly pomalejší než samotný James. Nakonec jsem, ale stejně jeho polibku podlehla a na tváři se mi dokonce vykouzlil úsměv.

,,Tak zítra..." rozloučil se semnou s úsměvem na tváři a vydal se na odchod. Jen jsem mu zamávala na rozloučenou a přistoupila k obrazu Buclaté dámy. Řekla jsem heslo a čekala na uvolnění cesty.

,,Já to viděla a všechno!" poznamenala Buclatá dáma v obrazu a mě se v tu chvíli v krku objevil velký knedlík.

,,Jestli o tom jen cekneš, postarám se o to, aby jsi hlídala už jen Filchovo kumbálek!" pohrozila jsem jí ukazováčkem. Buclatou dámu to vylekalo natolik, že bez jakých koliv dalších poznámek mi cestu uvolnila.

Líbí se vám James? Chtěli by jste, aby mezi Grace a Jamesem něco bylo? Nebo prostě Draco 4ever?:D

Jinak, doufám, že jste si první den ve škole fakt užili:DDD A vzkaz pro ty co dnes do školy ještě nešli: Filche, ne rovnou Dolores na vás, vy ghúlové!:DDD

XoXo Majinda

Nebelvírská KrálovnaKde žijí příběhy. Začni objevovat