Americká agentka

Kapitola 1. Neúspěšná mise

„Fury, jsem na místě" oznámila jsem do vysílačky. 

„Dobrá slečno, pokračujte v práci" dočkala jsem se odpovědi od mého nadřízeného.

Zavěsím a přesunu se ke Starkově věži. Na dveřích naťukám vstupní kód co mi dal Fury a vejdu. Všechno jde jako po másle. 

Tohle je má první mise a dost se bojím, aby se to celé nezvrtlo a nechytli mě. Pro jistotu se zneviditelním a držím se u stěny. Slyším různé hlasy. Jeden ženský a několik mužů.

„To bude zřejmě Natasha, Clint" řeknu si potichu pro sebe a pokračuju dál chodbou.

Můj úkol je, dostat se do hlavní centrály a stáhnout všechna možná data o Avengers. Ty potom musím donést na flešce Furymu.

Dost se mi klepaly nohy, ale překonala jsem to.

„Ale prosím tě Bannere, tvoje nápady vždy dopadly v nejlepším pořádku" smál se hlas nějakého muže.

„To říkáš jen proto, aby jsi mě nenaštval Starku?" odbyl ho další hlas.

Jelikož jsem byla neviditelná, měla jsem možnost se podívat kdo to je. V té samé chodbě, kde jsem právě byla, šel i Tony Stark a můj BIG idol Bruce Banner, který se zabýval tím, čím jsem chtěla v minulosti já. 

„Tak to není, myslím to vážně!" smál se Stark dále.

Bruce se na něj překvapeně díval. Mezitím se mi podařilo mezi nimi projít.

Nakonec po nějaké době jsem našla hlavní řídící místnost věže. Zadám přístupový kód a vejdu dovnitř. Všude jsou sledovací kamery a na nich je vidět zrovna zbytek Avengers.

„A kruci!" zaklela jsem, když jsem zahlédla na jedné z kamer Natashu s Kapitánem, jak jdou směrem sem.

Vytáhla jsem flešku a zastrčila do USB přípojky.

„Vítejte slečno, budete si něco přát?" zeptal se mě náhle nějaký hlas a já sebou tak trhla, že jsem málem spadla leknutím na zem.

„Jsem J.A.R.V.I.S., počítačový systém pana Starka. Určitě neví, že tu jste, že ano?" začal se mě ptát. Nevěřila jsem vlastním uším. Ten počítač mluvil!!!!

„Dáte si kafe, čaj nebo nějaký drink?" začal si ze mě dělat legraci

Tohle bylo na mě moc. Vždy jsem byla s počítači a stroji kamarádka, ale tenhle si ze mě dělá rovnou prdel?! Začala jsem hackovat systém a po té jsem přepla vtipálka do Offline režimu.

„A máš to" vysmála jsem se mu a vytáhla jsem flešku z počítače, jelikož se už data stáhly.

Vyjdu z místnosti s pocitem vědomí, že je všechno v pořádku. Něco jsem si však uvědomila. Kousek poblíž jsou ti dva a jdou směrem sem. 

Rychle jsem se zneviditelnila a běžela k východu. Běžím si takhle asi tři nebo čtyři minuty a dojde mi, že běžím špatně. Obrátila jsem se a běžela zpět. Doběhnu ke kamerové místnosti a u ní stojí Natasha s Kapitánem.

„Doháje" zaklela jsem pro sebe.

Došlo mi, že se musím odtud dostat. Jediný problém tu byli oni. 

Ano jsem blázen, abych je přeprala, ale došlo mi, že nemám jinou možnost. Má výhoda je, že mě neuvidí, když je napadnu. Rozeběhla jsem se směrem ke Kapitánovi ze zadu a přitlatila jsem ho ke zdi.

„Steve!" zakřičela vyděšeně Natasha. 

Když jsem ho držela u zdi, tak se podařilo Natashe mě analizovat a šla po mě. Já se nedala a použila jsem Kapitána jako štít.

K situaci rychle přiletí Iron Man a nastaví svou ruku směrem na mě i když jsem nebyla vidět.

„Tony, ne nestřílej!" zakřičel Kapitán na Iron Mana, ale bylo pozdě a on vystřelil.

Včas jsem zareagoval a vytrhla jsem Kapitánovi štít z ruky a skryla jsem nás pod ním.

„Zadržte, ona je z SHIELDu!" zakřičela Natasha na Iron Mana a dala jeho ruku pryč z našeho směru.

Ona ví kdo jsem. Tohle mi Fury neodpustí a vím, že jsem nadobro v háji. Zviditelnila jsem se a Avengers se na mě dívali, jak tele na nový vrata. Až na Natashu, která mě zná.

„Proč jste na nás nepočkali?! Co se dějě? Jé ahoj Lucy" vyhrkl najednou udýchaný HawkEye a Thor mu byl v patách.

„Ahoj Clinte" pozdravila jsem na oplátku.

Vyndala jsem si flešku z kapsy a hodila jsem jí Starkovy.

„Co to je?!" zeptal se zaraženě, když si jí prohlížel.

„Fleška" odpověděla jsem mu pohotově a Clint se málem začal smát. Starkovy to zřejmě vtipné nepřišlo a namířil na mě opět ruku.

„Jestli jsi z SHIELDu, tak co tu pohledáváš?!" řekl tentokrát výhružně a s Clintem nám ztuhl úsměv.

„Fury mě sem poslal, aby jsem mu sehnala informace o vás a vašich dokončených misích" dala jsem mu znamení, aby mohl ruku dát dolů. Ten se podíval na Natashu a potom na zbytek týmu.

Pozval mě na menší drink a na oplátku jsem jim všechno řekla.

„Ten hajzl!" zařval Stark, když to celé uslyšel a bouchl rukou tvrdě do skleněného stolu, který se rozpadl na tisíce střepů. Včas se mi podařilo před střepy uhnout a narazila jsem zády do Kapitána. 

Chtělo se mi řvát, jak mi bylo v tu chvíli trapně. Když jsem se podívala do jeho modrých očí, tak se mi najednou zčistajasna ulevilo.

„Pardon, já nechtěla" omluvila jsem se mu a zčervenala jsem.

„V klidu, nic se neděje" uklidnil mě a dal mi ruku na rameno.

Bylo to zvláštní. Avengers měli práci s tím, aby zklidnili Tonyho a my se tu v klidu na sebe díváme, jako by jsme se znali léta. Měla jsem chuť zmizet, ale nešlo to. Chtěla jsem zůstat kde jsem a to ještě hodně dlouho.