Americká agentka

Kapitola 5. Členkou Avengers

Při psaní minulého dílu jsem brečela a nejsem taková svině, abych jí nechala umřít. To už bych mohla celou tuhle story zabalit. Dost jsem si Lucy oblíbila ;)

Sanitka, v které jsem jela, tak řvala, že by probudila i mrtvého. Odvezli mě rychle do nemocnice a drželi mě na přístroji s kyslíkovou maskou. Ihned jsem musela podstoupit operaci srdce a dýchacích cest.Operace trvala asi šest hodin a byla dokončena někdy ve dvě ráno.

Přijeli za mnou Avengers v civilním oblečení, aby lidé nepoznali co jsou zač. Nat mi přinesla kytici a dala ji do vázy na noční stolek s léky a injekcemi. 

Když všichni odešli, jediný v nemocnici zůstal Steve. Začala jsem se probírat a zaslechla jsem, jak mluví s doktorem.

„Tohle zranění je tak závažné, že ho ani nemusí přežít Kapitáne" řekl doktor.

„Tak se snažte, aby přežila!"zaburácel na doktora a zavřel se se mnou v nemocničním pokoji.Sedl si na pohovku vedle postele (kde jsem byla já) a založil si obličej do dlaní.

„Kdybych byla jako Deadpool, tak by jsem všechno vyřešila po svém. Nemyslíš?" pokusila jsem se o vtip s chraplavým hlasem k tomu.

Steve vystřelil z pohovky a díval se na mě, jako by viděl ducha. Pokusila jsem se o úsměv svými bílými zuby. Na hlavě jsem měla obvaz a vypadala jsem jako po nárazu, na rukou jsem měla pár kapaček.

„Co všechno jsi ode mně slyšela, než jsi?" zeptal mě celkem ustaraným hlasem.

„Vážně mě miluješ?" zajímala jsem se a stále jsem se na něj usmívala.

Přisedl si ke mě na postel, chytil mě za ruku a souhlasně přikývl.

„Doufám, že jsi už nevymýšlel kam mě pohřbíte" pokusila jsem se o další vtip.

„Tvůj černý humor je na místě, zlato " zasmál se mému vtipu a šel pro doktora. 

Ten mě prohlédnul a prohlásil, že budu moci zhruba za dva nebo tři týdny domů. Bylo hrozné být ve špitálu a ne s přáteli, ale Steve mi slíbil, že za mnou bude chodit nejvíc, jak to jen půjde.

V Nat jsem našla dobrou kamarádku a ta mě pokaždé vítala s otevřenou náručí i nadšením. Přišel za mnou i Sam, Rhodey a Pepper. Rozuměla jsem si se všemi.

V den odjezdu pro mně přijel Tony. Když jsem chtěla nastoupit do luxusního auta, tak mě přepadli novináři a začali se mně ptát na moje soukromý. Padla tam i otázka, jestli náhodou nechodím s Kapitánem Amerikou. Vše jsem zapřela a zavřela se do auta. Tony rychle nastartoval a ujeli jsme jim.

Přijeli jsme do věže a tam mě čekalo překvapení. Nejen oslava mého příjezdu, ale i mých 24. narozenin. Večírek proběhl nejlépe, jak jen mohl. 

Jelikož bylo 14.7. a teplo, tak jsme slavili na terase. Opékalo se a pilo (nečekaně :D).

„Nyní připijme na Lucyno přijetí mezi Avengers" pozvedl sklenku Rhodey a všichni s nim. 

„Lucy?" zeptal se mě Steve, když přišel ke mně a nebyl u mě nikdo jiný.

„Ano?" odpověděl jsem mu tázavě.

„Chtěl jsem se tě zeptat, po tom všem. Nezačneme spolu chodit?" cítila jsem od něj trochu nejistotu, když se mě zeptal.

„Moc ráda Kapitáne" řekla jsem s nadšením a skočila jsem mu kolem krku. Ostatní to zřejmě celé viděli a slyšeli, protože jsme je uslyšeli tleskat a dívali se na nás.

„Jestli chcete soukromí, půjdeme klidně pryč" ozval se z davu Bruce. Všichni se odebrali dovnitř a my jsme se začali líbat.

Západ slunce, který vytvářel krásný efekt, nám to ještě zpříjemnil.

Nyní jsem členka Avengers a získala jsem přítele. Tento den, nemůže být o nic lepší.