Kapitola 4. Avengers vs. SHIELD

1.5K 80 0
                                    

„Tak tohle je už moc!" chtělo se Thorovy řvát, ale nechtěl vyhodit budovu do povětří.

Natasha mě hladila po ruce a hlídala mě, jakoby měl na mě SHIELD uspořádat atentát a zabít mě.

„Víte, měla bych tam jít sama. Nestojím o to, aby zabili i vás" strachovala jsem se o ostatní a Tony se zamyslel.

„Uměla by jsi se hacknout i do systému SHIELDu?" zeptal se mě s nadějí v hlase.

„Ano, ale ...." nedokončila jsem váhavě větu.

„Ale?" zeptal se mě Steve, který v tom viděl taky naději.

„Moje schopnosti, nedokážu to ještě plně ovládat" dokončila jsem větu a podívala jsem se beznadějně na Tonyho a potom na Steva.

Když jde o schopnosti a zrovna o moje, tak je to všechno na nic.

„Všechno postupně. Zaletíme na menší návštěvu, už dlouho jsem nezezelenal" umanul si Bruce a já jsem se na něj vyděšeně podívala.

„Neboj, už se umí ovládat i jako Hulk" začala se smát Nat mému výrazu, nakonec jsem smíchu propadla i já.

Tony dal tedy povel, abychom se připravili. HawkEye si vzal luk a zásobu šípů. Thor své kladivo, Widow pistole. Steve si došel pro svůj štít a Tony své brnění. Taky jsem si vzpomněla na dárek, který mi Nat dala a rychle jsem si pro něj došla do svého pokoje.

Když jsme byli všichni připraveni, nastartovali jsme letadlo a letěli jsme k SHIELDské lodi. Dorazili jsme a Tony mi našel na dálku dveře, ty jsem odemkla a vletěli jsme dovnitř.

Čekal tam na nás Fury.

„Zřejmě jste nás očekával" prohlásil provokativně HawkEye, když jsme vystoupili.

„Vítejte Avengers" přivítal nás nedůvěřivým hlasem a potom se podíval ne mě.

„Zdar Fury, dlouho jsme se neviděli" pozdravila ho na oplátku Widow.

„O vás mi nejde. Jde mi o slečnu Smithovou" a ukázal na mě. Postupně jsem cítila, jak ztrácím sebekontrolu.

Fury vytáhl pistoli a vystřelil po mě. Steve včas zareagoval a odrazil střelu štítem.

„Být vám Fury, tak to už nedělám" zavrčel na Furyho a přitiskl mě k sobě, aby jsem byla skrytá pod štítem. Podíval se na Tonyho a dal mu znamení.

„Avengers, teď!" zakřičel Iron Man a vystřelil po Furym. 

Začali jsme bojovat proti ochrance SHIELDu. Já se zneviditelnila a běžela jsem k hlavní centrále. Našla jsem jí a vešla jsem do ní. Začala jsem se hrabat v databázi a digitálních složkách.

„Dej pryč ruce od toho počítače!" zakřičela na mě nějaká žena. Lekla jsem se otočila jsem se prudce na ní.

„Mario!" zahlédla jsem starou kamarádku, jak na mě míří pistoli. 

Neměla jsem jinou možnost, než se vzdát. V mé blízkosti nebylo nic, čím bych se mohla chránit a nebo krýt.

„Nechci ti ublížit Lucy. Musíš rychle zmizet a schovat se" vychrlila na mě v rychlosti a naznačila mi očima, ať jdu ke dveřím.

Do dveří se rychle přiřítil Fury a střelil mě do hrudi. Já spadla na zem a Maria mu vyrazila pistoli z ruky.

„Co jste to udělal!" zakřičela na něj Maria Hillová.

Podle výstřelu a křiku Steve poznal, že jsme v centrále. Štítem omráčil Furyho a ten spadl v bezvědomí na zem.

Když si mě všiml, jak ležím na zemi. Rychle ke mně přiběhl a snažil se mě probudit. Sundal si helmu a začal mi dávat umělí dýchaní.

„Lucy! Jestli mě slyšíš, tak mě prosím neopouštěj!" chrlil rychle ze sebe. Otočil se na Mariu, aby přivedla pomoc a rychle se pro ní vydala.

Naposledy mi zkontroloval tep a měla jsem ho dost pomalý.

„Lucy, prosím! Já tě miluji, prosím vrať se mi!" uslyšela jsem poslední slova, než se přede mnou zahalila tma. Stevovi začali téct slzy po tváři a začal volat o pomoc.


Americká agentkaKde žijí příběhy. Začni objevovat