Americká agentka

Kapitola 3. Zpráva z SHIELDu

Milovala jsem tento večer. Nejdřív jsme si dlouho povídali a potom jsme si zatančili na The day I fall in love. Když večírek skončil a byli jsme unavení, tak mě Steve odnesl do pokoje a tam jsme se začali líbat. Nic mezi námi neproběhlo,pouze jsme se líbali.

Když uběhla asi hodina, tak jsme leželi vedle sebe na posteli a drželi se za ruce. Položila jsem svou hlavu na jeho hruď a Steve mě začal hladit po zádech.

„Víš, nikdy jsem se necítila takhle dobře, jako teď s tebou" prořízla jsem ticho v místnosti a podívala jsem se na něj.

„Já pro změnu nevím, jestli dělám správnou věc" řekl smutným polohlasem a přestal mě hladit.

„Jak to myslíš? Ty už někoho máš?" zaklekla jsem se a prudce jsem se posadila.

„Měl jsem. Ale ona je nyní v letech a již se mnou nemůže být" posadil se taky a málem se rozbrečel.

Bylo mi ho líto. Je strašné, že pokaždé se vrtám do čeho bych neměla. Sedla jsem si blíže k němu a lítostně jsem ho objala. Po chvíli jsme se pustili a dali jsme si pusu.

„Jak se jmenuje?" zajímám se.

„Peggy Carterová. Byla tenkrát agentka, jako teď ty" odpověděl mi a já jsem vypískla radostí, až se mě lekl.

„Peggy mě vychovávala a dělala mi babičku" odůvodnila jsem své nadšení. Steve se zarazil.

„Babičku? A tobě?" ptá se zaraženě a já přikývnu.

Nějakou chvíli jsme si povídali o Peggy a o zážitcích s ní. Schodli jsme se, že je to skvělá žena a vždy bude. Když jsme domluvili, tak jsme si ještě lehli vedle sebe a já nedopatřením usnula.

Ráno jsem se probudila a zjistila jsem, že mám na sobě noční košili a Steve je pryč. Možná lepší, než spát v těch drahých šatech.

Vedle sebe na stolku jsem uviděla dopis. Ten jsem okamžitě vzala a otevřela. Po jeho přečtení se mi chtělo omdlít.

„Agentko Smithová, nebo bych Vám takhle už ani říkat neměl. Dopustila jste se vážného činu o nedodržení a přerušení mise, bez mého svolení. Tímto vás žádám, aby jste se okamžitě dostavila na základnu a ukončíme naši spolupráci"                                                                                                                                                                                                                       Nick Fury, ředitel organizace SHIELD 

Tohle už nebyla morseovka, ale jak se mi sem ten dopis ....

„Dobré dopoledne" popřeje mi Steve v mých dveří a nesl na tácu toasty s čajem.

„Dopoledne?!" proberu se do reality a podívám se na hodiny.

„Jo, spala jsi až do teď, jako zabitá" smál se, ale potom si všiml mého výrazu a dopisu v mých rukou.

Položil tác s jídlem na stolek a sedl si na postel naproti mě. Naznačil mi, ať mu podám dopis. Chvíli ho četl a potom pochopil, že je zle.

„Věř mi, že Fury tě nenechá odejít jen tak, s tajemstvím SHIELDu" řeklo názor na dopis a po té ho hodil přesnou trefou zmačkaný do koše.

„Nejdříve vypadalo všechno normálně, ale teď se mi všechno rozpadá pod rukama" řekla jsem se slzami v očích a o pár sekund později jsem se rozbrečela úplně.

Steve si přisedl až ke mně, objal mě a zároveň uklidňoval svým hlasem. V tuto chvíli, kdo semnou nejvíce soucítil, byl Steve. Rozhodovala jsem se, jestli to řeknu i ostatním. Nakonec jsem se rozhodla, že ano!"

Nyní jsem proti Furymu, jako moji nový přátelé a ti mi určitě pomůžou.

Když jsem se uklidnila, tak jsem se najedla a vypila si čaj. Po té jsem ho vykázala ven z pokoje, abych se mohla obléknout. 

Natasha mi nechala v pokoji tmavě modrou uniformu, která měla na stranách ramen A (jako Avengers) v červené barvě. Oblékla jsem si ji a potom jsem šla za Stevem, který na mě čekal za dveřmi, abychom mohli jít za ostatními dolů.