Play With Me *Niall Horan*

*** Breathe love ***

Pohled třetí osoby

Meg se na sebe podívá do velkého zrcadla v šatně a kriticky sjede svůj outfit. Rozhodla se pro jednoduché oblečení, s přihlédnutím na to, že jí Niall jakože odmítl říct kam jdou a také na to, že dnes bude venku opět jeden z velmi slunečných dnů. Pohledem na hodinky zjistí, že má ještě asi deset minut čas, posbírá proto rychle do kabelky všechny potřebné věci a snaží se přitom nesmát. Sama sobě připadá jako puberťačka chystající se na první rande.

Nakonec si sedne na postel a zhluboka se nadechne. Klid Meg uklidni se, jsi dospělá, rozumě uvažující žena, žádná teenegerka. Z jejích úvah jí vytrhne zvonek u dveří a opět je tu ta nervozita, když jde ke dveřím a její srdce během pár vteřin opět hrozí vyskočit z hrudi, a není to o nic lepší, když se jí naskytne pohled na Nialla opírajícího se zárubně dveří s jeho sexy úsměvem na rtech a její ledovou kávou v rukou.

Meg vydechne všechen vzduch z plic, jelikož si uvědomí, že pořád zadržuje dech a Niall se potichu zasměje. „Dobré ráno lásko, prosím dýchej" vejde do haly a volnou rukou si ji přitáhne k sobě a daruje ji něžný polibek. Megan cítí jak se jí po těle rozlévá ten jí už momentálně velmi známí pocit štěstí a polibek mu bez řečí opětuje. Ale dnes je tu něco jiného a oba to cítí, když se polibek stává vášnivější a vášnivější. 

Oba cítí to napětí mezi nimi a Meg nemá ponětí jak se ocitla opřená o zeď a jak se Niallovy podařilo odložit kelímek s kávou na stolek u dveří, vnímá jen jeho doteky a snaží se udržet se na svých velmi roztřesených nohou. Ani jeden z nich nevnímá svět kolem sebe. Meg zajede rukama do Niallových vlasů a přitáhne si ho tak k sobě a on to kvituje potěšeným zamručením do polibku. Ten zvuk jakoby rozvibroval každičký nerv v jejím těle.

Mysl obou je v tu jednou chvilku zastřena doslova potřebou cítit jeden druhého, všechno to napětí panující mezi nimi od prvního okamžiku jakoby v tu jedinou vteřinu vyplulo na povrch. A přesto jim není dopřáno a možná je to tak dobře proběhne Meg později myslí, dostat se někam dál, jelikož je přeruší vyzvánění Niallova telefonu. 

Oba se od sebe velmi neochotně odtrhnou, Meganina tvář hořící vzrušením a tak trochu hanbou, že se nechala tak unést se schová v Niallově triku, když ten zaloví v kapse kalhot a vytáhne narušitele toho všeho. Objímá Meg jednou rukou zatím co dost neochotně a přijímá hovor a později ho i pokládá. Meg ucítí ve svých vlasech lehký polibek a odváží s konečně zvednout svůj pohled a podívat se do těch modrých studánek ve kterých se okamžitě naplno ztrácí.

„Hádám, že jsi právě slyšela, že náš dnešní plán se odkládá Meg. Je mi to líto" stále jí drží ve své náruči a ona může cítit jeho teplo a jeho úžasnou vůni. Momentálně je její mysl ještě pořád někde ve výšinách, takže jen pokývá hlavou na víc nemá sílu. „Meg jsi v pořádku, já.." Niall se zarazí a zkoumá její tvář. Lehce přejede po její tváři svými prsty a ona vnímá jeho dotek. „Nebudu se omlouvat lásko, vím je to divné, ale tohle jsem udělal rád" vypadne z něj nakonec a Meg se konečně zmůže na kloudnou odpověď „Nemusíš se omlouvat Ni, byli jsme na to dva. Z tvými přáteli se seznámí jindy ano. Udělám si volnou neděli a budu odpočívat" než se naděje Niall opět spojí jejich rty a on asi naplno užívá ten polibek než se musí oba rozloučit.

Meg se po tomto zážitku ani neví jak dostane do ložnice na svých stále roztřesených nohou a padne na postel. Její mozek pracuje na plné obrátky, stále zpracovává to co se stalo. Ten irský skřítek se jí dostal pod kůži a pro ni to už opravdu přestává být hra. Ale přesto všechno na její tváři hraje blažený úsměv, když se stočí do klubíčka na posteli obejme svůj oblíbený polštář a po chvilce upadá s myšlenkou na ty dvě modré studánky do říše snů.

Menší vzrůšo vážení :)))))) Další díl na světě, dneska mi to jde nějak samo lásky moje ☻

Coment and Votes díky moc ♥♥

Vaše Nathalii...