,,Auu!" Vykřikla jsem po srážce s nějakým člověkem. Padla jsem k zemi. ,,Dávej pozor!" Vykřikl. Vzhlédla jsem. Vedle mě stál hnědovlasý kluk. Hleděl na mě svými temně hnědými očkami.
,,Promiň, ale spěchala jsem-" Nestihla jsem dokončit větu, protože mi do řeči skočila učitelka. ,,Zolo, tady nejsme od toho, aby jsme se váleli na zemi. Běž do třídy!"
Sebrala jsem si věci a vražedným výrazem jsem si prohlédla toho kluka, který se vítězoslavně usmíval. Nelíbí se mi. Idiot. Zaznělo mi v hlavě.
Vešla jsem do třídy a sedla si do zadní lavice. Seděla jsem sama a byla jsem ráda. Mám soukromí a nemusím řešit, zda někdo opisuje mé myšlenky přímo z mého papíru. Oddychla jsem si a položila si sešity na lavici.
,,Třído," Oslovila nás učitelka Stonová. Protočila jsem oči, ale nezvedala pohled. Do ruky jsem si vzala tužku a kreslila si na papírek.
,,Toto je váš nový spolužák. Přestěhoval se do města teprve nedávno a tak by se také hodilo, že by si ho někdo mohl vzít na starost." Řekla.
Pane bože. Kolik mu je? Pět? Zvládne snad sám. Pomyslela jsem si. Stále jsem nezvedala zrak. Na co? Dívat se na člověka, který tu je úplně zbytečně.
,,Zolo? Máš ho na starost." Vzhlédla jsem. Moment...
,,Cože?!" Vyjekla jsem. ,,Proč?" Položila jsem otázku.
,,Protože jsem to řekla." Protočila jsem očima. Snad se ho brzy zbavím. Pohlédla jsem na kluka vedle ní. To je.. Ne to snad ne.. To je ten idiot, kvůli kterému jsem spadla. Tenhle den už nemůže být snad horší.
,,Ale může!" Slyšela jsem hlas. Opět ten dívčí hlas, který mě pronásledoval. Zachovala jsem klid...
Ten kluk si sedl vedle mě. Ještě lepší. Copak tu není jiné místo?!
,,Ahoj, jsem Denis." Usmál se a podal mi ruku. ,,Zola." Vymumlala jsem své jméno. Dívala jsem se na jeho bledou ruku. Díval se na mě. Vzhlédla jsem. Jeho ruka se dotkla té mé. Ucukla jsem.
,,Tak ne." Povzdechl si a zadíval se na tabuli, kam učitelka psala látku z angličtiny.
Ahoj, tohle je poměrně nudnější část, ale rozvíjí příběh.. Co myslíte, že bude Denis zač? Přinese něco do života Zoly? Pište do komentářů své myšlenky! Ráda si je přečtu a možná se i inspiruji!
ČTEŠ
Pronásledovatel
Paranormal,,Nech mě už být!" ,,Nenechám!" Vykřikl její hlas. Na mých zádech se znovu objevila husina. ,,Co ode mě chceš?!" Vykřikla jsem přes celou místnost. ,,Nikdy jsi tam neměla chodit! Nikdy! Od teď jsem tvůj pronásledovatel a už se mě nezbav...
