Ticho

195 17 1
                                    


Najednou ticho, slyším jen své srdce,
Nemohu dýchat a je mi fajn.
Vodou naplním své nemocné plíce
A skončím to jedním nádechem.

Nádechem bez vzduchu, nádechem vody.
Ticho mě objímá, můj jediný přítel.
Za chvíli smrt přijde, jdou na mne mdloby,
Za chvíli smrt přijde, můj spasitel.

Za chvíli zmizím a nebudu Ti chybět,
Za chvíli zmizím a bude mi dobře.
Za chvíli zmizím a smažu svůj příběh,
Za chvíli zmizím- pohltí mě moře.

Nikdo mne nenajde, mé ubohé tělo,
Zůstanu sama až do konce věků.
Kéž bych mohla zabít, kéž by se to smělo,
Vzala bych tě s sebou a byl bys můj.

Vzala bych tě s sebou a sebrala ti duši,
Byl bys jen můj, já zas jen tvá.
Vezmu tě s sebou, nikdo nebude tušit,
Že navždy tě pohltila má vlastní tma.

Budeme milenci pohřbeni pod vodou,
Budeme sami, milovat se budem.
Budeme dva, jen se svou svobodou.
Budeme mrtvoly, jen sami sobě zbudem.

Poezie pro ztracené dušeKde žijí příběhy. Začni objevovat