A Twist Of Fate // h.s. (CZECH TRANSLATION)

NINETEEN

Můj mobil zvoní na nočním stolku, když si nanáším make up. Zvedám to. Harry. A mám zprávu k narozeninám od pana Damona a ohlašující mi, že můžu přijít do práce až zítra.

„Amando, můžeme se sejít v té mořské restauraci za ošetřovatelským centrem?" ptá se Harry.

„Jo, proč tam?"

„Neptej se," říká. „A pospěš si, čekám."

Nanáším si řasenku, obouvám si vysoké boty a spěchám ke dveřím. Rozhoduji se jít do restaurace, vzhledem k tomu, že je to docela blízko mému bytu. Muž u předních dveří mě zastavuje.

„Slečno, máte rezervaci?"

Nevím. Mám?

„Huh, byla jsem pozvána Harrym Stylesem," říkám mu a on si projíždí seznam.

„Tudy, prosím," říká a vede mě dovnitř. Dáma u stolu mě zdraví a ukazuje mi Harryho stůl. A pak ho vidím... Vlasy má vyčesané a má na sobě košili.

„Všechno nejlepší." Usmívá se a omotává kolem mě paži, přitahující mě k sobě a líbající mě něžně. Motýlci šílí v mém břichu a ani nedokážu pobrat celou tuhle situaci. Jak? O můj Bože! Je to vůbec Harry? A jak ví a pamatuje si mé narozeniny, když mí přátelé ne? Bože, moc ho miluji.

„Děkuji ti!" skoro pištím. Vede mě k židli a vysunuje ji, pokyvující mi, abych si sedla.

„Děkuji," šeptám tentokrát. Zasunuje ji ke stolu a sedá si.

„Už jsem nám objednal. Doufám, že nevadí," říká mi.

„Ne, ne. Je to naprosto v pořádku."

Jeho úsměv je jasný a nervózní.

„Vypadáš krásně."

„Děkuji!" usmívám se, zdá se, že jsem se nepřestala usmívat od doby, co jsem vešla do restaurace. Dalších patnáct minut je stráveno v tichosti, ale není to trapné.

„Víš, opravdu jsem ti chtěl dát narozeninový sex po snězení afrodisiaka," říká Harry a hlasitě lapám po dechu. Uchechtne se nad mou reakcí a dodá: „Ale musím za hodinu jet do Washingtonu," říká a můj úsměv mizí.

„Kdy?"

„Za hodinu."

„Proč tak brzy? Myslela jsem si, že no, bychom, ty víš." Opravdu moc nechci mluvit o sexu, protože má nálada je částečně zničená. Harry se směje.

„Vynahradím ti to, kotě." Mrká a mé tváře hoří. „Abych odpověděl na tvou otázku... Musím být v šest v práci. Dvě hodiny cesty," říká a přikyvuji.

„Takže co jsi dělal poté, co jsme odsud odešli?" ptám se a Harry zvedá ruku na číšníka, aby přišel. Číšník vzhlíží na Harryho, ať už byl kdekoli a Harry naznačuje ústy „platím".

„Jel jsem do Washingtonu a domů." Ou. Číšník počítá účet a Harryho oči se rozšiřují, než vyloží peníze.

Když jsme venku, Harry si svléká bundu a přehazuje mi ji přes ramena.

„Dal jsem ti oddělené klíče od mého bytu do tašky. Můžeš tam jít, kdykoli budeš chtít. A do tvého bytu jsem ti poslal květiny. Nechají je u dveří." Přitahuje mě k sobě na hruď a pevně mě objímá. Sakra, nechci, aby odjel.

„O, můj bože. Koupil jsi mi květiny?" má slova jsou proti jeho hrudi mumlané.

„Koupil." Tiskne rty na mé čelo. „Čas, abych jel."

Odtahuji se, mé oči jsou vodnaté a dětinsky špulí rty. Páni, kde celou tu dobu přede mnou schovával tuhle jeho stránku? Ukradnu si polibek z jeho spodního rtu. Tohle je nejlepší dárek k 21. narozeninám.

„Kdy se vrátíš?"

„Za dva týdny nebo tak."

Dva týdny! Harry mě vede k taxíku a otevírá mi dveře. Dává řidiči adresu a podává mu větší obnos peněz, než bylo potřeba. Zavírá dveře a usmívá se. Taxi odjíždí a otáčím hlavu, abych se na něj podívala naposledy. Jeho rysy jsou dech beroucí. Jsem tak šťastná. Jak bych měla vědět, že to bylo naposled, co jsem byla šťastná?

↓↓↓↓↓↓↓↓↓

Jsem zpátky, kulíšci.:)) 

Co myslíte, že bude teď? Polepšil si nějak u vás Harry?:D    

Edited