Prosím, přečíst poznámku na konci, děkuji.:)
_________________
„Harry?" třu si oči a vstávám, přitahují si deku k tělu. Vždycky jsem si myslela, že to bylo trochu blbé si tělo zakrývat dekou před mužem, který vás stejně několikrát viděl nahou, ale teď chápu, cítím se více sebevědomá a méně odhalená, zatímco jsem byla zakrytá v přiléhavém materiálu šedé deky.
„Dobré ráno." Vchází Harry do pokoje s hrnkem v ruce. Podává mi hrnek do ruky a já hltavě piju, abych spláchla tu bolavost, kterou cítím v krku. Děkuji mu a sedá si vedle mě na postel, než přikývne.
„Jak se dneska cítíš?" ptá se mě a poznamenávám si tu nejistotu v jeho tónu. Je to skoro, jako by se držel zpátky.
„Dobře, ty?" znovu upíjím z kávy, nevím, co dělat se svýma rukama.
„Lépe." Shlíží. „Někdo ti minulou noc volal." Jeho oči jsou naplněny vinou.
„Jo? Kdo?"
„Nějaký muž. Zavolej mu zpátky," prská.
„Zvedl jsi můj telefonát?"
Posral by se, kdybych to udělala.
„Jo, omlouvám se."
Fakt jsem nečekala, že se omluví, myslela bych si, že by byl rozzuřený a nasraný. Přiznávám, že vypadá trochu nasraně, ale vzal to dobře.
„Dobře."
„Zavolej mu zpátky. Chci vědět, kdo to je."
„Zavolám mu později."
„Zavolej teď," naléhá a ujišťuji se, abych mu poslala nasupený pohled, než se postavím a obléknu si Harryho triko.
„Za dva dny odjíždím do Washingtonu." Harry se dívá dolů a beru to jako mou příležitost, abych si ho prohlídla. Vypadá tak zasraně dobře s tepláky, visícími nízko na jeho bocích a jeho hrudník vypadá tak opáleně a přitažlivě.
„Ou. Myslela jsem si, že jsi přijel, abys zůstal."
„Přijel jsem tady pro tebe, Amando," říká a mé srdce se zachvěje. „Mám zajištěný život ve Washingtonu, ale tady...," odmlčí se. „Tady... Nic nemám."
„Máš mě." Ta slova opouští má ústa dřív, než je můžu zpracovat. Vypadá zaskočeně mými slovy, ale rychle to zakrývá.
„Nemám. Nikdy jsem tě neměl. Odejdeš, já vím. Vždycky odcházíš."
„Protože děláš nemyslitelné věci. Scházíš se s holkama, podvádíš mě a zahráváš si s mými city." Nemůžu pomoct tomu pálení ve své hrudi, když naznačuji, že Harry spí s holkama.
„Nejsme spolu."
„Co?" vím to. Proč to znovu připomněl? Aby ublížil mým citům, proto.
„Nemůžu tě podvádět, jestliže nejsme spolu." Oh.
„Já vím. Takže takhle to bude? Ty spíš s jinýma holkama, já spím s jinýma klukama a pak spíme spolu? V pohodě?"
„Proč bys spala s někým jiným než se mnou?" zvedá hlasitost hlasu.
„Protože ty si vybíráš spát s někým jiným než se mnou."
„Neudělala bys to. Červenáš se pokaždé, co tě políbím, ty že spíš sama s někým jiným." Směje se mi.
„Ou, neudělala? Políbila jsem více kluků, než ty jsi spal s holkama za posledních několik týdnů!" bráním se. Vím, že bylo dětinské, říct takovou věc, ale nemůžu přemýšlet o jiném stěru. Má láska a beznaděj k němu jsou důvodem, proč se pokaždé červenám, když se jeho rty dotknou mých.
ČTEŠ
A Twist Of Fate // h.s. (CZECH TRANSLATION)
Fiksi PenggemarPokračování příběhu Karma Milovat tě bylo jako jít do války; nikdy se nevrátit stejný. - Warsan Shire All Rights Reserved © orangeboyharry © orangeboyharry | všechna práva vyhrazena Překládáno: 8.6.2016 - 30.11.2016