Příběhy Čirého Šílenství

LES

Les je klidné místo které spousty obyvatel země uklidňuje. Ale les o kterém jsem slyšel já bude mít opačný účinek. Na vesnici, její jméno není důležité, se povídá o lese který je obydlen sektou šílenců. Ve městě si z vesnice dělají legraci, proto se pár lidí z města vydalo do této vesnice. Nejdříve zajišťovali od obyvatel případné informace. Když tu je zastavil jeden bezdomovec a spustil na ně: „ Už mnoho lidí to zkoušelo" řekl a s trochu divným výrazem dodal: „ Ale nikdo se nevrátil." Skupinka se šla vyspat a pořád měli dobrou náladu. Dalšího dne se vydali do lesa s dobrou náladou na sebe upozorňovali, vykřikovali a dělali hluk dobrá nálada pominula, jakmile se ocitli na stejném místě jako předtím. Zkusili změnit směr ale vrátili se zase zpět vypadalo to jako kdyby někdo chtěl aby se to tohoto bodu vraceli najednou uslyšeli hlasitý až neopatrný pohyb. Otočili se a za nimi stál muž který se na ně usmíval, dali se na útěk ale vždy se vrátili zpět kde stál ten muž který se jen usmíval a jednou když tam znovu přiběhli muž zničehonic uchopil jedu dívku a s úsměvem vyndal nůž a prořízl ji hrdlo zbytku skupiny začalo docházet že se odsud nedostanou když tam znovu doběhli šílenci je obklopili a všichni se usmívali a kruh se stahoval, až byli šílenci skoro u nich. Jednoho kluka popadli a upálili na hranici dalšího ukřižovali na strom a ostatní bloudili v lese dál a dál a vždy se vrátili na stejný bod pokoušeli se spáchat sebevraždu ale jediný kdo je mohl zavraždit byl šílenec. Ale šílenci je nechtěli zabít i když o to skupinka prosila. Oni se jen dívali a usmívali se.
Nikdy nikdo neslyšel jejich křik, nikdo neviděl jejich stíny. Ale všichni věděli že jim tam je zle. Jenom ten bezdomovec se pořád jen usmíval.