Příběhy Čirého Šílenství

ON

„Ty hlasy!!!!" Nedá mu to spát. „ Co?, Co říkají?" Procitnul z hluboké noční můry. Šel do koupelny podíval se do zrcadla. Nic.
     Nic. Nikoho neviděl. Přivádělo ho to k šílenství. Napřáhl se a zrcadlo rozbil. Sednul si do rohu a seděl. Vzal střep a viděl se v něm. Jeho zarudlé oči, jeho úsměv, jeho obličej. Vstal a omyl si obličej. Vyrazil ven. Lidé se mu snažili vyhnout. Uhýbali pohledem a on to nemohl vydržet.
Popadl jednoho muže a odtáhnul ho do postranní uličky. Uchopil nějaký střep ležící na zemi a vrazil mu ho do hlavy.
Pronesl:„ Ty hlasy mě ovládají."
„Pomoc!!!" Nechal ho tam ležet a šel dál. Nikdo neví proč si to namířil do výzkumné laboratoře. U vchodu ho zastavil strážný.Za chvíli už ležel strážných na zemi mrtev. Šel dál, ty hlasy sílili a on už nemohl jinak.......
         Vešel dovnitř, v laboratoři bylo spousty jedů a injekcí. Jednu popadl a šel. Potkal jednoho pracovníka. Hlasy silili, dohánělo ho to k šílenství. Vzal injekci a rychlím škubnutím se injekce zarazila přímo do krku. Hlasy ale pořád sílili tak se uchýlil k jedinému východisku. Vzal další injekci a pokusil se jí do sebe vpravit. Ruka se ale začala vzpírat a místo hlasů slyšel najednou muž ohlušující tón který ho povalil na zem. Jediné možné řešení zaniklo. Nemohl nic dělat. Přiběhla ochranka a chtěla zastřelit tohoto šílence. Dívali se kde je.... Najednou se objevil za nimi a s úsměvem jim řekl:„ Hlasy mi už nevadí."A oba členy ochranky zabil.
Nechal se zatknout a v blázinci pro nebezpečné měl samotnou místnost kde psal jedno slovo........

Hlasy, hlasy, hlasy, hlasy, hlasy, hlasy, hlasy, hlasy, hlasy...........................