OFFSIDE

❤17❤

,,Ježiši, to muselo být úžasný," šeptne Angee a pusu si přikryje rukou.
,,Jo, bylo to krásný," dám ji za pravdu a mírně přikývnu.
Jakmile se podívám dolů k ledové ploše, do očí mi padne vysoký kluk, který právě vyjíždí na led. I když mu nevím do tváře, vím že je strašně krásný.

Z mého přemýšlení mě vyruší zvuk telefonu. Během chvilky zjišťuji, že mi volá mamka.

,,Ahoj mami," řeknu rychle. Vím že je volání do Kanady docela drahý.
,,Ahoj Viktorko, tak co je nového?" Zeptá se mě. Při jejich slovech se mi zase vybaví ten včerejší polibek.
,,Viki, jsi tam?" Zavolá na mě, když ji neodovídám. Musím se vzpamatovat.
,,Jo jsem, no teď jsme na stadionu. Až dohrají starší kluci, tak bude hrát Sam. Pak půjdeme do města na oběd a pak zase na stadion,"

,,Aha, a líbí se vám tam? Našli jste si nějaký kamarády? A jak to Samikovi jde?" Zasypem mě hromadou otázek.
,,Emm... jo je to tu dobrý. Já nevim, prý ho trenéři chválí." Odpovím ji stručně.

,,Tak to je dobře. Já teď dorazila do kanceláře, mám tu docela dost práce. Taťka má dnes pozvanýho toho pána na balkon," Začne mi vypravovat, ale já ji přeruším.

,,Super," vypadá to, že budu mit na mém balkóně konečně zábradlí a budu tam moct chodit.
,,Tak já se ještě ozvu, pozdravuj Sama," Začne se se mnou loučit.
,,Joo, ahoj," při těchto slovech hovor ukončím.

,,Ty jsi neřekla svý mamce, že máš kluka?" Zeptá se mě překvapeně a nechápavě Angee.
,,Ne, to není důležitý," odpovím ji stručně. Vlastně ani nevím, co by mi na to odpověděla. Nikdy jsem totiž kluka, se kterým bych se jí pochlubila, neměla.

,,Tak co budem dělat teď?" Zeptám se jí, když zápas zkončí. Vyhráli jsme 4:2.
,,Já nevím, teď bude další zápas," řekne mi otráveně.
,,Mě se tu nechce tvrdnout další dvě hoďky, nepůjdeme třeba do města?" Zaptam se jí a ona se hned rozzáří.

,,Jo, to bude super, taky mě to tu nebaví," začne se zvedat. ,,Jen to řeknu mamce," dodá a ukáže na skupinku rodičů. Já ji přikývnu a zůstávám sedět. Zadívám se na led, kde jsou stále kluci a podávají si ruce se soupeři.

Najednou se jeden hokejista otočí a zvedne ruku nad hlavu. Nevím jestli mává na mě, nebo ne. Ale jelikož okolo mě nikdo nesedí, zamává mu taky.

K Fedovi se ještě přidá nějaký kluk, myslím si, že je to Tay. A taky začne mávat, i když podle jeho chování vůbec neví, že mává mě. Nad tím se zasměju.

,,Tak jdeme?" Zavolá na mě Angee a ukáže, abych šla k ní. Já ji na dálku přikývnu a rychle se zvednu. Kluci už taky odjíždějí z ledové plochy a po nich hned nastupuje tým mého bratra.

Pomalu vycházíme z haly a přecházíme parkoviště. V tom na nás začnou volat nějací kluci, kteří se rozcvičují, protože asi budou hrát další zápas. Jsou v podobném věku jako my, a tak jim zamáváme. Víc jim nevěnujeme pozornost a pokračujeme dál do města.

,,Zajdem zase do toho butiku?" Začnu plánovat, když už se pomalu blížíme k velkému náměstí.
,,Jo, tam taky potřebuju, nevím co s tou sukní," zamračí se Angee. Minule si tam vyhlídla krásnou sukni, ale nevzala si jí. I když to nechápu, protože ji moc slušela.

,,Jo vem si jí, říkala jsem ti, že ti sluší," vysvětlím ji a už otvírám dveře, do malého krámku.
Tu sukni si nakonec koupila. A ještě si k ní vzala balerínky s mašličkou a otevřenou špičkou. Koupila bych si je taky, ale měli jen 39 a to by mi bylo velký. A tak jsem si koupila šaty. Celý bílý s rozšířenou sukní.

,,V nich se budeš Federocovi líbit," pošeptala mi Angee u kasy.
,,Jsi blbá," vrhnu na ní vražedný pohled, ale nevydržím to a začnu se taky smát.

,,Pujdem na jídlo? Mám hrozný hlad," začne křučet má kamarádka, jakmile vyjdeme z obchodu.
,,Joo, já taky," ztrávily jsme tam skoro hodinu a tak mi taky docela vyhládlo.
,,Ale pujdem tam, kde je wifi," řeknu s vážnou tváři a ona mi taky s važností přikývne.

Nakonec jsme vybrali úplně tu samou restauraci, jako v předchozích dnech.
Já jsem si objednala těstoviny a Angee si dala to samé.

,,Jde ti přítel," řekne mi a ukáže o kus dál, kde stojí Federico s jeho kamarády.
,,Hej nech toho," řeknu jí a podívam se na zpátky na ní.
,,Čeho?" Řekne překvapeně a začne se usmívat.
,,Nedělej si ze mě srandu proboha," vysvětlím ji a ona se zatváří zaskočeně.

Kluci jsi jdou sednout do té samé restaurace jako my. Jak nečekané.
Bohužel sedím se Angee u stolu pro dva. Ale Federico si sedne nedaleko mě tak, že ho mám stále v zorném poli. Achjo, je tak krásný. Jak může být někdo tak krásný, to asi nikdy nepochopím.

S klukama se něčemu směje, a tak ukáže ten jeho dokonalý úsměv. Nad tím si povzdechnu. V tu chvíli si mě všimne a zamává mi. Ostatní kluci, kteří s ním jsou u  stolu se na mě otočí a taky mi zamávají. On nad tim protočí očima, ale já se zasměju.

V tom si všimnu, že mě Angee celou dobu pozoruje. Podívám se na ní a povytáhnu obočí. Ona jen zakroutí hlavou a koukne se zpátky do jejího telefonu.

V tom mi přijde upozornění na facebooku. Je to žádost o přátelství od Feda. Hned mu to potvrdím a rozkliknu si jeho profil. Má tam pár fotek z hokeje a s nějakými kamarády.  Na jedné fotce je s nějakou holkou, která mu dává pusu na tvář. Projede mě vlna žárlivosti, ale ta během chvilky ustane. Vždyť je to jen jeho kamarádka.
Najednou mi zapípá telefon a objeví se tam zpráva od Feda.

Ahoj napíše mi. A tak mu úplně stejně odpovím. Při tom na něho zvednu pohled a on se na mě usměje.

______________________________________

Omlouvám se, že teď douho nevyšla nová kapitola, ale měla jsem strašně moc účetní a ani jsem nevěděla, o čem bych měla psát.
Děkuji vám všem za hlasování a krásný komentáře ♡ vážím si toho :*