OFFSIDE

❤14❤

Na oběd jsme si všichni došli do jídelny našeho hotelu. Dala jsem si kousek masa a zeleninu.
,,Ahoj, můžu k vám?" Zeptá se mě Angee, když sedíme se Samuelem u dlouhého stolu, který je jinak celý volný.

,,Jo jasně," přikývnu ji s úsměvem. Ona se na mě taky usměje a přisedne si vedle mě.
,,Jak jste se vyspali?" Optá se nás a přesune pohled ze mě na bratra a zase nazpátek.

,,No ani se neptej," protočím očima a dám si do pusy kousek masa. Ona se na nás nechápavě podívá. A tak ji můj bratr převypráví celé naše dnešní ráno. Ona ho s pobavením sleduje a přikyvuje.

,,Ježiš, chudák Fed," vypadne z ní nakonec.
,,Cože? Jak chudák? to my museli kvůli němu vztávat v sedm hodin. Zatím co všichni ještě spali," svraštím obočí a zakývu hlavou.

,,No právě, achjo... jste roztomilí," ušklíbne se a spokojeně se zavrtí na židli.
,,Ty v tom vidíš i to, co není," řeknu trochu smutně a tak nahodím falešný úsměv, abych to zakryla.
,,Ty miluješ Feda?" Šeptne Sam, který sedí naproti mě s otevřenou pusou.
,,Ne proboha," vyhrknu ze sebe rychle a zakývu hlavou ze strany na stranu.

,,Chcete někdo něco přinést? " vztanu od stolu s tím, že si půjdu pro pití.
,,Jo, nějaký džus," řekne Sam a Angee zakýve hlavou ve znamění, že nic nechce. Vydám se tedy k baru pro dva džusy. Když jdu zpátky, uvidím jak se něčemu strašně smějí.

Hned mi dojde, že se určitě baví o mě a Federocovi. Když dojdu ke stolu, protočím očima tak, aby to viděli.
,,Díky, Viki," poděkuje můj bratr a ze široka se usměje.

Když jsme všichni najedení, ještě si doběhnu do pokoje pro věci.
Cestou potkám skupinku hokejistů, na jejíž konci jde i Federico.

,,Ahoj," pozdraví mě.
,,Ahoj," řeknu jako by nic. Když se ale ujistím, že mě nevidí začnu se přiblbě usmívat a možná i trochu červenat. Po chvilce se ale zase vzpamatuji a jdu k autobusu, kde čeká Sam s Angee.

,,Můžu si sednout?" Zeptá se mě něčí hlas. Když to uslyším, ucítím, jak se mi zrychlil tep a já ucítím příjemný pocit. Vzhlédnu pohled na Federica a usměju se na něho.

,,Jasně," vezmu si svoji malou kabelku na klín, aby si mohl sednout.
,,Omlouvám se, za to ráno," provinile na mě koukne a udělá smutné oči.
Ježiši, on je tak dokonalý. Povzdechnu si nad tim a ústa stočím do širokého úsměvu.

,,V pohodě, odpouštím ti," zareaguji na jeho omluvu a opřu se o něho. Přitom vzhlédnu pohled nahoru do jeho oči a čekám na jeho reakci.
On se na mě taky usměje a předstírá úlevu. Potom se ke mě přiblíží a dá mi pusu do vlasů.

Ucítím jak se mi do tváří hrne teplo a určitě jsem zčervenala jako rajče. V tom autobus zastavil. Všichni se začali zvedat, ale já jsem tam stále seděla opřená o Feda, takže taky nemohl vztát. Cítím se strašně krásně a nechci, aby to zkončilo.

,,Viktorko, jsme tu skoro poslední, musíme jít," řekne mi po chvilce. Já se zamračím, ale začnu se zvedat.

Naštěstí dnes hrají oba dva týmy jen jednou a hnedka za sebou, takže by to mohlo rychle utéct. Před halou se zase sejdu s mojí kamarádkou.

,,Jdeme si sednou dovnitř?" Zeptám se ji a ona mi přikývne. Cestou potkáme automat na kafe a tak se u něho zastavíme. Obě jsme si dali nějakou ochucenou čokoládu.
,,Tak co Federico?" Zase do mě rýpne, když se usadíme na tribuně daleko od ostatních.
,,Co by," povzdechnu si. Proč pořád vytahuje Feda?

,,A co ty a kluci?" Zeptám se jí zase teď na oplátku já. Ona se na mě překvapivě podívá.
,,Nic," zakýve hlavou.
,,Ale, tak se ti aspoň nékdo líbí ne?" Ptám se ji dál s povytaženým obočím.
,,Já nevím," špitne potichu a začervenají se jí tváře.

,,No tak, je to někdo od tud?" Už chápu, proč ji bavilo se mě ptát na Feda. Taky mě to baví.
Ona zakroutí hlavou ve znamění, že ne a její tváře se jí ještě víc zčervenají. Pořád na ní koukam, a doufám že mi to řekne. Vím že neříká pravdu.

,,Fajn, je to Tay," řekne nejistě a pomalu se na mě podívá, jako by se bála mé reakce.
,,Jůůů to je super," začnu se radovat a tleskat. Tyler je vážně super kluk.
Ona se na mě nesouhlasně podívá.

,,Však jsem skoro o tři roky mladší než on," povzdechne si.
,,Ale prosimtě, to ničemu nevadí," jednou rukou ji obejmu, protože v druhé mám kelímek s čokoládou. Ona udělá to samé.

Když oba dva zápasy zkončí a kluci jsou už převlečení a protažení, můžeme jet zpátky do hotelu. Dnes to byl docela krátký den. Pomyslím si.

Hned jak jsme dorazili k hotelu, tak jsme si se Samuelem došli na večeři. Byly palačinky, jedno z mých oblíbených jídel.

,,Já jdu za Alexem a pak půjdu k němu na pokoj, jo?" Zeptá se mě Sam. Nebo mi to spíš oznámí, protože nečeká na moji odpověď a hned vyrazí za jeho kamarády.

Já se rozhodnu jít na pokoj. Co jiného bych taky dělala. Ale když vyjdu z jídelny, někdo mě chytne za ruku.
Hrozně se leknu, ale když zjistím, že je to Federico, oddychnu si.

,,Pojď se mnou," řekne mi a zatáhne mě za ruku směrem k východu.

______________________________________

Moc děkuji všem za votes a krásný komentáře♡ vážím si toho. :*