OFFSIDE

❤22❤

Potom co jsme vystoupili před obrovským obchodním centrem, jsem se se Samuelem od ostatních odtrhla.
Oni totiž plánovali, že si půjdou zase někam sednout a já nehodlala ztrácet čas popíjením kafe ve starbucksu.

Byla jsem za to ráda, protože jsme stihli projít snad všechny obchůdky a koupili jsme něco nám i rodičům.

Teď ležím sama v našem pokoji a jsem hrozně unavená. Vůbec se mi nechce večer někam jít, ale jelikož jsem do toho uvrtala i Angee, tak musím.
Vzala jsem si do postele nějakou knížku, ale do čtení se mi taky nechce. Tak jen tak ležím a koukám do blba.

Po pár minutách se mi začnou klížit víčka a hned na to propadnu do lehkého spánku.

Z něho mě vyruší vyzvánění telefonu. Rozespale se vyhrabu z postele a dobelhám se ke kabelce, odkud vyndám telefon a příjmu hovor.

,,Ahoj zlato, tak co nového? Jak se máte?" Ozve se mamky hlas.
,,Ahoj, máme se dobře, Sam je teď u kluků na pokoji a já tu jsem sama," odpovím ji a hned na to si zívnu.
,,Aha, tak ho pozdravuj, jsi nějaká unavená," zase se přemístím do postele.

,,Ne, jsem jen rozespalá protože jsem usla. Dneska jsme byli v obchoďáku takže jsem utahaná. Ale jsem asi jediná, protože kluci zase křičí na celé patro." S těmito slovy se obě zasmějeme.

,,Jsem ráda že se vám tam líbí,"
,,Jo, to jo. Večer asi půjdeme někam ven, ale moc se mi nechce," nakrčím ret, i když vím, že mě nevidí.

,,Kam ven? Tak nechoď jestli ti není dobře," poví mi to jejím soucitným hlasem na což hned zareaguji.

,,Ne, je mi dobře, já už to slíbila a jdou všichni," zakroutím hlavou a vztanu z postele. Jdu ke skříni, kterou otevřu a podívam se, co bych si mohla vzít na sebe.

,,Takže sis tam našla kamarády, to jsem ráda. Jsou to ti starší hokejisté?"
Nad tím zakroutím očima.

,,Joo, však tu nikdo jiný krom Angee není. O ty jsem ti říkala, ne?" Vytáhnu ze skříně černé šaty s krátkými rukávy. Nevím jestli šaty nebo kalhoty.

,,Neříkala jsi mi vůbec nic," opraví mě.
,,Aha, to je jedna holčina co je tu taky s mladším bráchou a s mamkou, jinak tu jsou jen kluci," zase ty šaty uložím a zavřu skříň.

,,To je snad poprvé co slyším, že se bavíš s nějakými kluky. Doufám, že si tam nejakýho najdeš" zasměje se. Taky se usměju, ale nic na to neřeknu.

,,Viktorie? Jak se jmenuje?" Nad tím se trochu zarazím.
,,Co?" Vyhrknu ze sebe a otevřu dveře od pokoje. Ještě se vrátím k zrcadlu a zkontroluji, že nemám ze spánku rozmazanou řasenku.

,,Jak se jmenuje ten kluk?" Zopakuje mi.
,,Ježiši mami, pak ti to povím." Zase protočím očima a vydám se k pokoji, kde bydlí Angee.

,,Dobře, až budeš mit wifi, tak mi pošli nějaké fotky, abych věděla, jak to tam vůbec vypadá," zaúkoluje mě.

,,Joo, tady mě nejde se připojit," už se pomalu začínám blížit k pokoji mé kamarádky.

,,Tak zatím, ještě zavolám a pozdravuj Samika,"
,,Joo, ahoj," zavěsím a zaťukám na dveře.

Nic se neděje a tak zaťukám ještě jednou. Potom mi přijde otevřít Angee. Z jejího výrazu poznám, že je taky nějaká rozepalá.

,,Ty jsi taky spala?" Zasměji se a na její pokyn vztoupím do pokoje.
,,Jo, ty taky?" Vykulí oči a já přikývnu.

,,Přišla jsem se zeptat, co si vezmeš na sebe?" Optám se jí. Jejich pokoj je o něco větší než tem náš, ale jinak je hodně podobný.

,,Kde máš mamču?" Ještě dodám.
,,Netuším, někam šla když jsem spala. Kolik je vůbec hodin?" Rozsvítím svůj telefon a ukážu ji čas na displeji.

,,Osm? Už? Myslela jsem že si vezmu tyhle kalhoty a k tomu halenku," Otevře skříň a vytáhne z ní světlé džíny a černé volné tričko s kanýrkama na ramínka. Nic moc slavnostního, ale ani všedního.

,,To je super," pochválím ji to, na tuhle příležitost se hodí.

,,Já vůbec nevim, nic takového nemám," pokrčím rameny a zvednu halenku, kterou Angee položila na postel.

,,Tak já jdu s tebou, musíš tam něco mít," usměje se na mě a vede mě ke dveřím, které za mnou zavře.

Když už z dálky uvidím dveře do našeho pokoje, zastavím se. Zavřu oči a bouchnu se do čela.

,,Já si nevzala kartičku od pokoje," Opatrně se podívám na Angee, která na mě nechápavě kouká.

,,Cože? Děláš si srandu?" Začne se smát. Teď se na ní nechápavě podívám já.

,,Tak dojdeme na recepci tam ti dají nějakou náhradní, doufám že umíš dobře anglicky," pokrčí rameny jako by se nic nestalo.

,,Nevím jak bych to měla říct, já se stydím. Neřekla bych to ani v češtině, vždyť si budou myslet, že jsem úplně blbá. A ještě neumím pořádně celosvětový jazyk." Při mých slovech vytřeštím oči.

,,No já to taky říkat nebudu," zakroutí hlavou.
,,A nemá ji tvůj bratr? Zase je někde s Alexem a hrají hry," vyhrkne se zábleskem naděje v očích.

,,Ne, já mu říkala že tu budu, tak ať si ji nebere," vyvrátím ji její myšlenku a sednu si do křesílka pře pokojem.

,,Mám nápad," zase hnedle vztanu a rychle výročím k vedlejšímu pokoji, kde bydlí Federico s Tayem. A opatrně zaklepu na dveře.

Behem chvilky mi přijde otevřít Tay.
,,Vy taky spíte?" Nadzvednu obočí nad mojí otázkou.
,,Ne, jen ležíme, co potřebujete?" Zeptá se mě ochotně.

,,Zavoláš Feda?" Poprosím ho, on na něho zavolá a poodstoupí od dveří.

,,Ahoj, stala se taková vtipná věc a já potřebuji tvoji super angličtinu," řeknu rychle na jeden nádech. On se zasměje.
,,Cože?" Řekne nechápavě, vyjde na chodbu a zavře za sebou dveře.

,,No já si zabouchla dveře a nechala si tam kartičku a potřebuju, aby jsi s náma šel na recepci," řeknu trochu stydlivě. Ale jak se začne smát, tak mě to hned přejde.

,,Já nechci vypadat že jsem úplně blbá protože si zabouchnu klíče a ještě neumím ani anglicky," protočím očima.
,,Achjo, takže teď to bude na mě," zase se zasměje.

,,Ne, prostě řekni že jsem si zabouchla já. To se může stát ne?" Oba dva mi přikývnou. To mě trochu uklidní.

,,Jak to jde Tylerem?" Zeptá se po chvilce Fed Angee.
,,Ehm, co? Asi z toho nic nebude... ne určitě ne," začne kroutit hlavou ze strany na stranu, jako by tak chtěla přesvědčit hlavně sama sebe.

,,Jakto že ne? Nevidím to tak špatně, ale on ti neřekne, že se mu líbíš. Musíš to udělat ty," snaží se ji povzbudit.
,,Jo? Děkuju," vděčně se na něho usměje.

______________________________________

Děkuji za přečtení a super ohlasy.❤ A omlouvám se za chyby😐