OFFSIDE

❤23❤

Na recepci to proběhlo v pořádku. Federico jim vysvětlit co se stalo a paní za pultem s námi poslala nejspíš jejího syna aby mi otevřel náhradní kartičkou. Když to udělal všichni tři jsme mu najednou poděkovali, on nepřítomě přikývl a zase odešel.

,,Děkuju," řeknu Fedovi a on se na mě usměje. Potom zaťuká na jeho dveře, protože si kartičku od pokoje také nevzal. Ale po chvilce mu přijde otevřít Tyler.

,,Co se stalo?" zaptá se zvědavě. A koukne na mě a Angee.

,,Viktorka si zabouchla dveře," odpoví mu okamžitě jeho spolubydlící a zakření se. Je strašně roztomilé jak mi říká zdrobělinou mého jména. Tay se usměje a kývne na souhlas.

,,V kolik chcete jít?" Zepá se Angee při té příležitosti kluků.

,,Em.. nějak kolem devátý říkal Tom, my na vás ťuknem," Odpoví Fed a koune se na telefon, aby zjisitil kolik je hodin. Je skoro půl deváté. Klasika, zase nestíhám. V rychlosti vklouzneme do mého pokoje a já otevřu skříň.

,,Takže, nevím jestli tuhle sukni?" Černou sukni s blyštivými odlesky. ,,Nebo kalhoty, ale nevím co k nim," oznámím nejistě Angee.

,,Ehm, asi tu sunkni, můžu ti pujčit tmavé silonky." Nabýdne mi, hned to přijmu a ona pro ně odběhne k sobě do pokoje. Já jdu zatím k zrcadlu a trochu se upravým. Na žádné kouznení s vlasami naní čas, a tak si je jen rozčesu.

Do kabelky si dám jen ty nejnutnější věci, jako je peněženky, telefon, kapesníky a pudr s leskem na rty. V tu chvíli vejde dopokoje má kamarátka, protože nechala pootevřené dveře.

,,Jů, sluší ti to, díky," pochválím ji její oblečení a vezmu si od ní silonky. K té sukni se vážně hodí. Ještě si k nim vezmu tílkoa navrch bundičku. Ona za můj kompliment poděkuje a podívá se dveřmi do koupelny do zrcadla.

,,Ještě musím najít Samuela a říct mu že jdu pryč." zavolám na ní z ložnice když se převlékám.

,,Tak moje mamka mu to může říct, určitě je někde s Alexem, ale nevím kde," řekne mi.

,,No to já taky nevím, ale on nemá ani tu blbou kartičku od pokoje, jak myslíš že tam dlouho budeme?" zeptám se jí, i když mi je jasné že na mě Sam čekat nebude.

,,Tak já ji dám mamce, ona mu ji předá a řekne mu to," zamává mi před obličejem kartou od pokoje. Já s tím slouhlasím a obě vyjdeme z pokoje.

Když se vzacíme od pokoje Angee, tak u nás už bouchají klucy. Mají na sobě prostě kalhoty a tryčko. Moc to neřeší,

,,Tady jsme," zavolá na ně Angee i když jsem skoro u nich. Oni se na nás otočí a začnou si nás prohlížet. Potom se na sebe podívají a začnou kývat hlavou jako že nám to sluší.

,,Jsi krásná," šeptne mi do ucha Federico, když se ke mě nahne. Doufám, že jsem se nezačervenala a odpovím tím, že mu dám pusu. Pak už můžeme vyrazit.

U vchodu stojí zbytek klučičího týmu. Všichni jsou oblečeni podobně. Někdo je víc eleganní, někdo víc sportovní.

,,Ooo, naše ozdoby přišli, takže můžeme vyrazit," zavelí Caleb a všichni se rozejdou směrem k zimnímu stadionu.

Vzpomněla jsem ji jak jsme tudy šli s Federicem a vkradli jsme se na ledovou plochu. On si na to možná taky vzpomněl, protože se na mě usmál a obejmul mě stejně jako minule a já udělám to podobné. Nejkrásnější pocit, jaký snad může existovat je být v jeho objetí.

Pomalu se šouráme jako poslední, před námi jdou Tay s Angee, občas něco prohodí. Ale neslyším o něm se baví. Pŕeji si, aby tato chvíle nikdy neskončila.

Jdeme stále pomaleji, protože v objetí to moc dobře nejde. A hlouček lidí se nám pomalu vzdaluje. Najednou se oba dva zastavíme. Federico se na mě podívá a políbí mě. Je to jeden z těch jeho jemných ale přitom vášnivých polibků. Zašnu s ním spolupracovat. Jestli jsem si pŘed chvílí myslela, že lepší pocit není, tak to jsem byla hodně vedle.

,,Viktorko, necucej se s ním a přidej do kroku!" Když tohle oba slyšíme okamžetě přestaneme s naší čiností a podíváme se navzájem do očí. Nevím čí to byl hlas, ale skazil nám tu nejkrásnější chvilku.

,,Sterejte se o sebe, my vás doženeme," zavolá na ně Fed a oni zašnou hulákat a skandovat. Já na ně hodím vražedný pohled, i když to na tu dálku v šeru není vidět. Hned mi došlo co je napadlo. Federico se nad tím ušlíbne s zavrtí hlavou. Já se tomu taky zasměju.

,,Moc se mi tancovat nechce," řeknu mu když se zase dáme do chůze.

,,Vážně? Mě taky moc ne," koukne na mě překvapeně. A chytne mě za ruku.

,,Takže co navrhuješ?" řeknu mu s úškledbkem a koukne se na něho.

,,Co navrhuju? no.. tak můžeme se jít projít, nebo si sednout do nějaké kavárny, nebo do restaurace. Nebo si můžeme jít zabrustlit." řekně jako by nic.

,,Vždyť nás od tamtud minule vyhodili," řeknu sklamaně a kouknu se do země.

,,No tak to bylo minule," usměje se. Ježi, jak může mít tak rovný zuby? To není možný.

,,Na co myslíš?" přistihne mě, protože na něho koukám a neodpovídám. Já zakývu hlavou jako by nic. Ale už je asi pozdě.

,,Nic, jen mě napadlo jak můžeeš mít tak dokonalý zuby," zasměju se a on když to uslyší tak se zasměje taky.

,,Aha, dokonalý jo? to bych zrovna neřekl," kluci s Angee šli pořád rovně, ale my jsme zahli do prava a před námi se obejvilo parkoviště a zimní stadion. Je mi trochu líto, že jsem tam Angee nechala samotnou.

,,Doufám že na mě nebude Angee naštvaná že jsem ji tam nechala samotnou," svěřím se s tím Federicovi, který odemiká zadní dveře do stadionu.

,,To snad nebude, Tay se o ní postará...no i když," zarazí se a našpulí pusu. ,,Já mu zavolám, jak ho znám tak se zase ožere," protočí očima a vytáhne telefon.

,,Takže ty jsi ten rozumější?" zeptám se ho tlumeným hlasem když jdeme nějakou chodbou.

,,No většinou jo, když zrovna nekradu klíč," přikývne a začne mluvit do telefonu. Říká něco o tom, jestli Angee nevadí že tam nejsem a o tom že je jí 15 a má na ni dát pozor. Jsem ráda že to udělal. Potom se dostaneme před dveře naší šatny. Federico je otevře a mě ovane ten známý zápach.