S posledním pohledem na mě do zrcadla jsem opustila svůj domov.
Měla jsem na sobě černou upnutou sukni do pasu, v ní zastrčenou bílou košili, sako a černé lodičky.
Doufala jsem, že to bude normální šéf a já nebudu muset čelit pohledu nějakého ignoranta.
Došla jsem přesně na danou adresu a otevřela dveře s nímž se ozvalo cinknutí zvonku.
Ihned mě do nosu udeřila vůně irské kávy a skořice. Tahle vůně je mi nějak povědomá.
Rozhlédla jsem se okolo. Byly tu rodiny s dětmi a nebo manželské páry, či jen tak lidé, kteří si tu přišli odpočinout a vychutnat si chuť kávy pospolu s klidem.
Hrála tu pomalá hudba. Mělo to tu tak krásnou atmosféru, že jsem se zasnila a nevšimla si, že na mě někdo mluví.
Byl to vyšší pán s oholenou tváři a zářivým úsměvem. Vypadal vlídně.,,Slečno?" zeptal se.
Ihned jsem se vzpamatovala a odpověděla: ,,A-Ano?"
,,Pojďme do mé kanceláře" pousmál se a tak divně na mě koukl.
Přikývla jsem a následovala jeho kroky za tmavě hnědé masivní dveře.
Ocitli jsme se v středně velké místnosti. Byl tu jeden stolek, židle, pracovní stůl, pár skříni a krásně huňatý koberec.
Stěny byly natřeny karamelovou barvou a bílá květina co jen tak volně ležela na okně dodávala téhle místnosti na eleganci.
,,Prosím, posaďte se" poukázal na židli, která byla u jeho stolu.
Usedla jsem na ní a přehodila si levou nohu přes pravou. Byla jsem strašně nervózní a nevěděla co od něj čekat. Prakticky jsem nevěděla vůbec nic. Byl to malý stručně napsaný inzerát, že jsem z něj nemohla nic pochytit.
,,Takže nemám moc rád tyhle formální kecy, jsem Howard a vy slečno?"
,,Uhm Danielle" usmála jsem se nejistě a přijmula jeho ruku.
,,Proč máš zájem zrovna o tohle místo? Jsi pohledná slečna a myslím si, že by jsi mohla mít hned nějaké místo v agentuře" podíval se na mě zamyšleně a poupravil si své krátce střižené vlasy.
,,Mám jen základní vzdělání. Střední jsem musela ukončit, kvůli rodinným problémům a ke škole jsem se pak už tak nějak nedostala" vydechla jsem.
,,já vím, že je to mimo téma a omlouvám se že přerušuji, ale nemohl jsem si nevšimnout, že máš menší modřiny na tváři a tak se tě chci zeptat. Co se ti stalo?"
,,Myslím si, že je to osobní, ale pokud na tom trváte tak jsem spadla ze schodů" nervózně jsem se zasmála.
Malá lež nikomu neuškodí.
,,Ahh tak... Dobře, máte nějaké zkušenosti? Tady jde totiž o to, že musíš mít vlídný přístup k naším zákazníkům a vše musíš dělat poctivě. Děláme zde i domácí muffiny, všemožně zákusky, koláče. Dále potom kafe, Cappucina, Latté -prostě dost druhů káv- myslíš si ze by jsi to mohla zvládnout?"
,,Budu se snažit. Měla jsem teď dost velkou krizi. Máma mi zemřela a tak potřebuji vydělat peníze na zaplacení bytu a na jídlo. Momentálně nic nemám. Klidně se vše zaučím, budu dělat co jen chcete, jen vás prosím... Potřebuji tu práci" zněla jsem skoro až zoufale.
,,Není problém. Hned zítra se můžeme domluvit na nástupním platu, který dostanete hned a poté vám musím říct že měsíční plat je 30 tisíc měsíce. Vyhovuje ti to?"
ČTEŠ
Is she a bitch? No! ://BDSM:\\-DOKONČENO
FanficTakže. První pravidlo, Nesmíš odmlouvat či nějak být drzá. Druhé pravidlo, vždy když něco řeknu tak to uděláš bez ohledu jestli si unavená nebo ne. Třetí pravidlo, nesmíš mluvit sprostě. Čtvrté pravidlo, nikdy ale nikdy na mě nepřevrácej oči. Nikdy...