Is she a bitch? No! ://BDSM:\\-DOKONČENO

28. Jeho rty

Bylo asi šest ráno, když někdo začal zvonit. Neochotně jsem se vyhrabala z postele a šla otevřít.

Po cestě ke dveřím sem nadávala jaký idiot to v tuhle brzkou chvíli může být.

Překvapením jsem pootevřela pusu.

,,Co tady děláš?"

,,Musím si s tebou promluvit, pustíš mně dál?" přikývla jsem a otevřela víc dveře.

,,Posaď se tam" ukázala jsem na gauč a šla udělat alespoň kávu.

Přinesla jsem ji na stůl a očekávala co řekne.

,,Musíš se vrátit. Celé dny jen křičí po všech. Je vzteklý, chodí neupravený, pije a nevím co dál všechno. Prosím žádám tě o to" podívala se na mě smutně.

Zhluboka jsem se nadechla a vydechla.

,,Ale já nemůžu Agness, nejde to. Mám už svoji práci a chci začít od znova. Bez něj. Chci zapomenout" dořekla jsem.

,,Ale on tě vážně potřebuje. Pojď si s ním alespoň promluvit" naléhala.

,,Tak v sobotu" poraženecky jsem vzdychla.

Zbývají 3 dny do toho než se s ním uvidím. Běhá mi z toho mráz po zádech. Nejradši bych ho pěkně bouchla za to co mi udělal.

,,Děkuju" usmála se.

Justin

,,Tak co?" vychrlil jsem na ní jen co přišla.

,,Příjde" pokývala hlavou.

,,Ano! A v kolik?" byl jsem štěstím bez sebe.

,, No v sobotu, ale ještě neví v kolik" pověsila si kabát.

,,Jak jako až v sobotu? Kdo si myslí, že je?!" rozhodil jsem rozhořčeně rukama.

,,Pane uklidněte se, buďte rád, že vůbec příjde " přešla do kuchyně.

Šel jsem za ní jako stupidní ocásek.

,,No to ano, ale proč až tak pozdě?"

,,To já nevím pane" podívala se na mě omluvným pohledem a já jen přikývl.

Těším se na ní. Ale zároveň nevím co jí mám říct. Určitě si tu nebudu klekat a omlouvat se jí, to vážně ne. Celkem mě i mrzí, že jsme zrušili tu smlouvu.

Ale mám plán. Plán po kterém sama bude chtít vrátit to. Ukážu jí to co ještě nikdy nezažila. Ještě bude prosit.

Šel jsem do své pracovny kde jsem si vybalil všechny papíry. Musím pracovat na svém dalším obchodu. Někdy jsem uvažoval, že s tím seknu, ale to nejde. Už není cesty zpět.

Přišla mi nová nabídka. Byla hodně dobře placená. Nemohl jsem to odmítnout. Je to krutá věc. Tohle jsem nikdy nedělal, ale pro peníze? Proč ne.

Potvrdil jsem to a svolal kluky. Řekl jsem jim o novém obchodu. Pár z nich moc nesouhlasilo, ale tady jsem šéf já a oni musí poslouchat.

Vyjeli jsme do terénu a sledovali kdo bude vhodný. Po pár metrech už jsme měli rozhodnuto.

Danielle

Den v práci byl stejný jako včera. Pořád samé objednávky, ale dnes jsem připravovala i kávu.  Celkem se mi dařilo a to mě potěšilo.

Domů jsem dneska došla o něco později, protože jsem se po cestě stavila do obchodu a koupila si pár potravin. Nic zvláštního.

Nechtěla jsem moc utrácet. Plánuji, že zaplatím dluhy a vydělám si na nový byt. Nechci bydlet tady. Všechno mi tu připomíná to trápení. To co se stalo onehdy.

Nevím jak mi to mohla udělat. Tak sem pro ní dřela,  ale ona si toho nevážila.

Pustila jsem si televizi a zrovna hrála nějaká komedie. Šla jsem si pro zmrzlinu a pomalu jí jedla zatím co jsem se každou chvílí smála.

Zajímalo by mě co teď dělá asi Harry. Mohla bych se za ním stavit. Od té doby co jsem se s ním vyspala mám blbý pocit. Měla bych si to s ním jít vyříkat. Ale to počká.

Film skončil a tak jsem vypla televizi. Nevěděla jsem co dělat. Strašně jsem se nudila. Uklizeno mám. Nakonec jsem se rozhodla, že upeču nějaké muffiny. Alespoň se připravím do práce.

Smíchála jsem veškeré suroviny podle receptu, akorát jsem banány vyměnila za jahody a čokoládu. Jakmile byly upečené, polila sem je karamelem.

Strašně mi to vonělo, ale musela jsem počkat až vychladnou. Ozval se zvonek. Kdo to tak může být, když je 22:00?

S rozcuchanými vlasy, volnými tepláky a bílým pošpiněným tričkem jsem šla otevřít.

Nečekala jsem, že to může být on.

,,Shawne?"

,,Potřebuji s tebou mluvit" pousmál se.

Pustila jsem ho dál. Co to je dneska za den. Všichni semnou potřebují mluvit.

,,Ano?" odpověděla jsem a sedla si na gauč.

,,Hledal jsem tě. Potom jsem se dozvěděl, že už si doma. Jak se to stalo?" Zeptal se nechápavě.

,,On mě pustil. A nechci se o tom moc bavit. Dáš si něco?" změnila jsem téma.

,,Pokud máš čaj" pousmál se.

,,Jaký chceš?"

,,Jahodový?"

Přikývla jsem a šla udělat oběma čaj. Miluji jahody.

S čajem a pár muffiny jsem došla zpět.

,,Zkus, pekla jsem je před chvílí" usmála jsem se a sedla si vedle něj.

,,Není to otrávené, že ne?" podíval se na mě pochybně.

,,No to není!" zasmála jsem se.

Kousl si ho toho. Bedlivě jsem ho pozorovala jak si to vychutnává -snad- a zapiji to horkým čajem.

,,Tak co?" zvědavě sem na něj pohlédla.

,,Lepší jsem nikdy nejedl mňam. Můžu si pak vzít ještě?" uculil se.

,,Jistě" odpověděla sem a také si vzala muffin.

Ukousla jsem kousek a sama zjístila, že to bylo vážně výborný. Zavřela sem oči a vychutnávala si chuť jahod, čokolády spojené s karamelem.

Spolkla sem poslední sousto a koukla se na něj. Celou dobu mně pozoroval. V tu chvíli jsem zčervenala.

Musela jsem vypadat vtipně.

,,Počkej, máš tu kousek čokolády" pootočil mi hlavu na bok a palcem setřel čokoládu.

Zrychlil se mi dech. Koukali jsme si do očí.  Ztrácím se v nich. Jsou tak úžasné. Jeho specifická vůně mě udeřila do nosu. Ammm jak krásně voněl.

Jeho hlava se přibližovala k mé. Nevěděla jsem jestli to chci, nebo ne. Ale na to už nebyl čas. Jeho rty se ocitli na těch mých.

Líbal tak jemně, tak úžasně. Jenže postupně začal zrychlovat a já s radostí spolupracovala.

Chytl mě za pas a posadil na sebe. Zajela jsem mu prsty do vlasů. Chtěla jsem to. Chtěla jsem to víc než kdy dřív. A on to věděl. Cítil to.

Věděl, že chci ať už to konečně udělá.