Tak a máme tady další rybičku. Nebo bych měla říct dvě rybičky? Možná. Každopádně, pojďme na to.
Rychlé informace:
Jméno: Stážistka v nesnázích
Autor/ka: NikolaFrancov
Počet kapitol: 16 a 27 (dokončeno)
Přibližná délka kapitol: 1000 - 1500 slov
Žánr: Mystery/Thriller (spíše Thriller než Mystery)
Bonusová slova autorky (zajímavost): /1. Cover a anotace
Oba covery se mi moc nehodí k typu nebo celkově ději a obsahu příběhu. Měla jsem z nich pocit, že jde o romanci (možná proto jsem později byla tak zklamaná.)
Anotace u prvního dílu není anotace, to je úryvek, který o samotném ději moc nevypovídá. Anotace u druhého příběhu už vypadá lépe. Jediné, co mi tam vadí, je velkými písmeny napsaná narážka na "děti".
Dle mého názoru by oba příběhy měly být označeny jako mature, neboli pro dospělé. Pak nebude nutné psát takovéhle poznámky, které by například mě naprosto spolehlivě odradily od čtení.
Celkově mi popisky nepřipadají úplně zvládnuté, většina autorů se drží klasiky upoutávka na děj + ukázka, co se mi povedla + něco navíc (umístění, další důležité věci, co chci sdělit).
(Proč jsi tam nenapsala to, co mně do zprávy? Bylo by to dvakrát, ne, třikrát, lepší.)
2. Zápletka
Dívejte! Máme zápletku! Upřímně gratuluju. Ovšem i k ní mám své výhrady. V průběhu čtení jsem našla spoustu nelogičností. Pár případů za všechny.
Když Monika dělala volavku, tak ji únosci omráčili (tupou ranou do hlavy, ale to není důležité. Podstatné je to, že omdlela). Probrala se v neznámém prostředí. Chvilku se vzpamatovávala (protože se nejspíš cítila jako po hodně dlouhé noci) a než si stihla pořádně okoukat prostředí, už na ni nějaký dozorce (dle popisu ostatních soudím, že to byl silný a mohutný chlap) šahal a ona ho nejenže v pohodě přeprala, ale ještě mu jen tak mimochodem s tou (předpokládanou) bolestí hlavy zlomila vaz (jediným škubnutím).
A potom v jedné scéně, kde Veronika Romanovi vyprávěla jak ji mrzí, že když držela pistol, tak velitel chytil její ruku a zmáčkl spoušť (na moment zanedbejme zpětný ráz pistole a pro jistotu veškeré zákony fyziky) a zabil ty dvě dívky. Tam povídala, jak je z toho strašně špatná a mrzí ji to a já nevím co ještě. No a o chvíli později se mu s hrdostí pochlubila, jak zabila toho jiného chlapa (jmenoval se Mlátička?). (No, hlavně, že se jí to povedlo, když byl tak drsný a obrovský. A ona byla zbitá, skoro se nemohla hýbat a navíc rozhodně slabší.)
Slyšíme, jak reálně ty situace zní?
A navíc, nepřišel někdo na to, co dělala tajná agentka Moničiných kvalit a schopností na stáži na pediatrii? Ke krytí jsou daleko vhodnější povolání. (Já jsem dospěla k tomu, že prostě náhodou šla okolo.)
Avšak - měli jsme zápletku a to se cení.
3. Postavy
Navíc musím uznat, že postavy pro příběh důležité (rozumějme pojmenované), měly charakter. (Nepočítáme postavy typu sestřička Pavlína, jež dostala celé dvě věty.) Za to musím udělit jedno obrovské plus.
4. Pravopis a stylistika
K tomuhle nemám co říct. Možná jenom to, že jsem chvílemi nevěděla, jestli se smát nebo brečet (spíš brečet).
Ve zkratce. Hrubé chyby ve většině vět. Čárky si hrají škatulata hejbejte se a naprosto náhodně mění své pozice (pokud nechybí úplně).
Doporučovala bych osobu, co ti dělá korekturu s okamžitou platností vyhodit. A najít někoho lepšího.
Co se stylu psaní týká, nemůžu říct, že by mi sedl. (Což je pouze můj problém.) Co už ale není můj problém, je střídání pohledů, jehož pravidla mi doposud zůstala neodhalena.
5. Celkový dojem a zhodnocení
Já prostě nevím, co říct. Příběh sám osobně není úplně špatný (když zanedbáme tu hromadu nelogičností) a je vidět, že tě bavilo jej psát. (Ačkoliv některé sexuální scény mi přišly zbytečné, většina bojových scén nerealistická a velká část mučících scén až zbytečně brutálních.)
Nemůžu říct, že bych byla úplně zklamaná, ale vzhledem ke coveru jsem si přišla pro romanci, což tohle rozhodně není.
Obávám se, že tuto rybičku vám do akvária doporučit nemůžu. (Sežere vám všechny ostatní a nakonec i vás.)
Uvidíme se u dalšího zápisku!
Káťa ^^ (OneLittleUnitato)
PS. Všechny názory je nutno brát s rezervou, jsou to opravdu jenom moje názory a rozhodně se nepovažuji za neomylnou :).
PPS. S odstupem zjišťuji jak moc sarkastická jsem byla a za to se upřímně omlouvám. Ale stojím si za tím, že autorka má na víc.
ČTEŠ
Akvárium [otevřeno]
RandomVždy jsem chtěla mít doma akvárium plné pestrobarevných rybek. Každý z příběhů by se dal přirovnat k jedné rybičce, jež si v poklidu proplouvá akváriem. Vítejte v zápiscích náhodného pozorovatele literárního akvária. Aktuálně jsou zápisy pozastaveny...