Nesmíš přestat věřit a musíš začít bojovat!

5.kapitola - To snad ne!

                                        *** o další 3 roky později ***

   Od té doby,co se o mě máma (ne)starala, jsem měla volnost. Volnost a svobodu úplně ve všem. Mohla jsem chodit kamkoliv s kýmkoliv,kdykoliv..jak se mi zrovna chtělo. Školu jsem neřešila, protože ona neřešila výsledky. A tak se ze mě během poměrně krátké doby stalo pěkně rozmazlený děcko.

   Táta už měl dávno dodělanou školu a dost dobrou pracovní pozici. A tak se jednoho krásnýho dne stalo, že si tátu "nabrnkla" pěkná zlatokopka. Já s babičkou Emily a dědou Johnem jsme mu tvrdili furt,že ho chce jen kvůli penězům a sexu ,ale on se nám pořád snažil tvrdit opak , i když jeho argumenty neměli žádnou cenu. Akorát jsme se pak všichni pohádali a vůbec to nedělalo dobrotu. 

  Ona byla starší o 7 let. Taková ta typická vypatlaná dilinka s tunou make-upu na obličeji, ale v hlavě leda tak slámu. Jmenovala se Martine a měla dceru - Nettie . Ta byla od tatíčka pěkně rozmazlená. Na co si ukázala,to měla. Vyčůranost zdědila po mamince. 

   "Milá" Martine donutila tátu,aby si jí vzal ( v době,když jsem byla já s babičkou a dědou na dovolený v Itálii, aby jsme mu to nemohli rozmluvit ) a koupil obrovskej dům za městem, kde potom společně bydleli. Já jsem za tátou každý druhý týden jezdila a moc dobře jsem věděla, že to celý je jenom jedna velká přetvářka. Prostě ona byla něco jako (promiňte za ten výraz) hovno v dárkovém balení.

  A aby toho nebylo málo,tak byla do měsíce těhotná. To už babička málem dostala infarkt a já myslela,že tátův mozek si asi vzal dovolenou a odjel se rekreovat...naštěstí potratila.

   Potom se máma rozhodla ,že budu mít větší zázemí u táty,takže jsem se během letních prázdnin přestěhovala k tátovi a máma si mě přestala úplně všímat - což mě dost mrzelo.

  To se ale Martine s Nettie rozhodně nelíbilo.Odmítali se vídat s tátovýma rodičema,natož se mnou bydlet na jednom místě. 

     Martine vyhlašuje válku.