35.

201 6 0
                                    

„Byl trošku živější dítě," prohlásila Anne mezi záchvaty našeho smíchu.
„Živější? Mami, pamatuješ si vůbec co všechno dělal? Vždyť to s ním bylo k nevydržení," smála se Gemma a já si mezitím prohlížela Harryho fotky z dětství. Musím uznat že byl vážně roztomilý. Zvedla jsem hlavu a koukla se na Harryho který seděl v rohu a házel na nás vražedné pohledy. Usmála jsem se na něj a poslala mu vzdušnou pusu. On se jen zamračil a otočil se v křesle ke mně zády. Ani se nedivím, že byl naštvaný, taky bych byla kdyby moji rodiče ukazovali moje fotky z dětství Harrymu. Ale když já si nemohla pomoct.
„No nic já budu muset jít," začala se Gemma zvedat, „tak ahoj bráško," shýbla se k Harrymu, obejmula ho a dala mu pusu na čelo, „moc ráda jsem tě poznala," došla ke mně a obejmula mě.
„Já tebe taky," usmála jsem se.
„Gemmo, půjdu s tebou musím ještě do krámu," řekla Anne a začala se oblékat. Hned co se za ními zabouchli dveře jsem se otočila na Harryho.
„Co budeme dělat teď?" řekla jsem směrem k Harrymu a on jen něco nesrozumitelného zamumlal. Šla jsem k němu, sedla si na něj a otočila jsem si jeho hlavu k sobě. Sklonila jsem se a věnovala mu polibek na jeho plné rty. Harry si mě přitáhl k sobě a polibek prohluboval.
„Proč máš na mě takový vliv," odtrhl se Harry a zakroutil hlavou, „kvůli tvým dokonalým rtům bych ti odpustil všechno na světě," prstem mi přejel po spodním rtu a následně ho zkousl. Celá jsem se napnula a vzdychla. Harry na nic nečekal a zvedl mě do náručí. Naše rty se od sebe ani jednou neodtrhli. Harry mě odnesl až k němu do pokoje kde mě hodil na postel. Sedla jsem si, chytla ho za lem trika a přitáhla si ho k sobě. To triko jsem mu nakonec sundala a užívala si pohled na jeho nahé tělo. Byl tak dokonalý. Sedla jsem si na něj a spojila naše rty. Začala jsem nenápadně pohybovat zadkem na jeho klíně. Cítila jsem jak se všemožně napíná. Musela jsem se nad tím začít smát. Harry mě rychle shodil pod sebe a začal mě svlíkat. Mé tělo obdařoval svými polibky a přecházel pomalu níž a níž. Chytl zuby lem mích krajkových kalhotek a stáhl je dolů. Pak se vrátil nahoru, nejdřív mi dal pusu kousek pod pupík a pak přímo do středu mého citlivého místa. Celá jsem se prohnula v zádech a hlasitě vzdychla. Harry nepřestal naopak ještě přidal prsty. Ruce jsem zaryla do prostěradla a snažila se moc nekřičet. Když jsem cítila že se pomalu dostávám k tomu úžasnému pocitu tak Harry přestal. Podívala jsem se na něj alá „děláš si ze mě prdel", Harry ovšem na nic nečekal, svlékl si trenky a tvrdě ho do mě zasunul.
„Harry," vykřikla jsem jak nejvíc jsem mohla. Milovala jsem ten pocit. Ten pocit našich spojených těl. To že on patří pouze mě a já jemu, tomu se nic nemůže vyrovnat. Harry nás oba dovedl k vrcholu a společně jsme vydýchávali ten úžasný pocit. Přitáhl si mě na svoji hruď a hladil mě po vlasech.
„Co budeme dělat teď?" řekla jsem ještě zastřeným hlasem a podívala se na Harryho.
„Co bys chtěla dělat?" pohladil mě po tváři a dal mi pusu na čelo. Zamyslela jsem se.
„Nooo... chtěl si mi to tu ukázat," obkreslovala jsem mu prsty jeho tetování.
„Dobře," začal se zvedat a hledat svoje oblečení.
„Harry skočím se osprchovat a pak můžeme jít," řekla jsem Harrymu a vběhla do koupelny. Dala jsem si rychlou sprchu a šla zpátky do pokoje. Harry tu nebyl tak jsem se mohla v klidu obléknout. Vzala jsem si čisté prádlo, černé džíny a béžový svetr. Došla jsem dolů kde už byl připravený Harry.
„Můžeme?" zeptala jsem se a obmotávala jsem si okolo krku šálu.
„Samozřejmě," usmál se a šel si obouvat boty. Já si vzala svůj kabát a kozačky. Harry mě chytl za ruku a společně jsme vyšli. Procházeli jsme se ulicemi a skoro nikoho jsme nepotkali. Všechno tu bylo tak krásné už se nedivím, že to tu má Harry tak rád. Prošli jsme snad celé Holmes Chapel, povídali si a já se cítila naprosto skvěle.
„Ještě je tu jedno místo které ti chci ukázat, ale musíme rychle protože už bude za chvíli tma," mrkl na mě Harry a někam mě táhnul. Došli jsme až na konec města a tam zabočili na malou cestičku, která vedla do lesa. Asi po deseti minutách jsme konečně vyšli z lese a před námi byl nádherný výhled na celé Holmes Chapel.
„Harry, to je nádhera," přitiskla jsem se k němu ještě víc a koukala na tu nádheru.
„Vždycky jsem sem chodil přemýšlet. Mám to tu rád. A víš, že jsi první člověk, kterého jsem sem vzal," chytl mě za pas a přitáhl si mě blíž k sobě.
„Opravdu, tak to je pocta," stoupla jsem na špičky a políbila ho.
„Asi bychom měli jít. Za chvíli bude tma," odtáhl se Harry a chytl mě za ruku. Naposledy jsem se podívala na ten výhled a vydali jsme se s Harrym zpátky domů.

Endless loveKde žijí příběhy. Začni objevovat