Endless love

38.

Ráno jsem se probudila, a tak špatně mi už dlouho nebylo, cítila jsem se jako kdybych propařila celou noc. Došla jsem si vzít prášek a začala si balit kufry. Ano, rozhodla jsem se odjet. Nemůžu tu být s Harrym a s tou blbkou. Za půl hodiny jsem byla sbalená. Chtěla jsem se jít ještě rozloučit s Louisem. Zaklepala jsem na jeho dveře a vešla dovnitř. Louis ležel ještě v posteli a dělal něco na mobilu.
„Ahoj, jen jsem se chtěla rozloučit," zavřela jsem za sebou dveře a šla obejmout Louise.
„Cože? Jak rozloučit? Ty odjíždíš?" Louis vyskočil z postele a běžel mě obejmout.
„Rozhodla jsem se, že odjedu," přikývla jsem. Louis mě k sobě tvrdě přimáčkl.
„Vy jste si něco s Harrym udělali, pohádali jste se?" říkal starostlivě Louis.
„Včera, když jsem šla od tebe, tak jsem viděla Harryho s Taylor jak se líbají a pak šli k ní do pokoje," opět jsem se rozbrečela a kdyby mě Louis nedržel tak bych se nejspíš složila na zem.
„Ježiši, to je debil," Louis mě hladil po zádech a snažil se mě uklidnit. Udělalo se mi zase špatně. Odtrhla jsem se od Louise a běžela na záchod. Seděla jsem před záchodem a čekala jsem až to přejde. Cítila jsem jak mi Louis drží vlasy a hladí mě po zádech. Když se mi udělalo líp, tak mě Louis vzal do náručí a nesl do postele.
„Takhle nikam jet nemůžeš," položil mě opatrně na postel a šel mi pro vodu.
„Už je to dobrý Louis, to mám jen z těch nervů," posadila jsem se a zvedla se z postele, „za ostatnímu nepůjdu, nechci jim to vysvětlovat a kazit jim dovolenou. Pak jim to nějak vysvětli a hlavně ať vám dopadne dobře ten koncert," naposledy jsem ho obejmula a vyběhla z pokoje, aby mě Louis nezačal přemlouvat. Vběhla jsem do našeho pokoje a bohužel už tam byl Harry. Seděl na posteli a na tváři měl smutný výraz. Zavřela jsem za sebou dveře a bez jediného slova a pohledu na Harryho jsem došla ke svému kufru. Vzala jsem ho do ruky a šla ke dveřím.
„Stěhuješ se k Louisovi?" odfrkl si Harry.
„Odjíždím domů," otočila jsem se čelem k Harrymu.
„Jako do Londýna? Myslel jsem, že si to všechno nejdřív vyjasníme?" vstal Harry a šel ke mně, já začala couvat ke dveřím. Harry se zastavil a sklonil pohled k zemi.
„Harry, já jsem tě viděla včera s Taylor," viděla jsem jak se nadechuje, „ne Harry, nic neříkej. Pro tohle není omluva. Jen jsem ti chtěla říct, že jsem s Louisem nic neměla a ty místo toho abys si to nechal vysvětlit, tak jsi se vyspal s Taylor, takhle vztahy nefungují. Měla jsem tě ráda Harry, a možná i pořád mám, ale to co jsi udělal se neodpouští. Takže jsem se rozhodla, že se vrátím domů a ty tu můžeš být dál s Taylor," rychle jsem k němu došla dala mu poslední polibek, popadla kufry a snažila se co nejrychleji dostat z hotelu. Naštěstí za mnou Harry neběžel. Před hotel jsem si stopla prvního taxíka. Jen co jsem si sedla do auta, slzy mi začaly opět padat po tváři. Nemohla jsem to zastavit. Ani nevím jak jsem přežila let, ale nakonec jsem se v pořádku dostala domů. Máma byla asi nejspíš v práci za což jsem byla v tuhle chvíli ráda. Potřebovala jsem být konečně sama. Vběhla jsem do pokoje, kufr hodila do kouta a složila jsem se na postel, kde jsem začala opět brečet. Když jsem odešla poprvé, tak to nebolelo tolik jako teď. Věděla jsem, že se ho dotýkala, nějaká jiná. Že jeho rty se dotýkaly jiných rtů než mých. Jeho prsty se dotýkaly jiného těla než mého. Ty nejkrásnější chvilky prožíval s nějakou jinou. To mu nemůže odpustit. Ležela jsem na posteli ani nevím jak dlouho, ale nakonec mě probudil opět známý pocit na zvracení. Rychle jsem vyběhla z pokoje rovnou na záchod a opět zvracela. Jak je možné, že zvracím, když jsem skoro dva dny nic nejedla. Bylo mi strašně blbě. Podívala jsem se do zrcadla a zhrozila se. Byla jsem bílá jak stěna, pod očima kruhy jak kdyby mě někdo zmlátil, celá rozcuchaná a přes celý obličej rozmazanou řasenku. Sepnula jsem si vlasy do drdolu, vypláchla si ústa a šla si opět lehnout. Nesnáším ten pocit, když se vám chce nehorázně smát, ale nemůžete usnout. Převalovala jsem se v posteli asi hodinu a pořád nemohla usnout, musela jsem nad tím pořád přemýšlet. Uslyšela jsem ze zdola kávovar, což znamená, že mamka už je doma. Vylezla jsem pomalu z postele aby se mi neudělalo zase špatně. Sešla jsem opatrně po schodech, protože se mi začala motat hlava.
„Ahoj mami," řekla jsem mámě a sedla si ke stolu.
„Ahoj Eliz," otočila se na mě a když mě uviděla, tak se zhrozila, „panebože, co ti je? Vypadáš jak kdybys umírala," došla hned ke mně a začala mě kontrolovat snad ze všech stran. Jediná nevýhoda mít mamku doktorku. Vyjmenovávala snad všechny nemoci co bych mohla mít.
„Mami, klid," setřásla jsem její ruce, „ jenom jsem něco blbého snědla nebo to mám z nervů," začala jsem jí odstrkávat od sebe.
„Z jakých nervů? A jak to, že nejsi ve Francii?" stoupla si máma přede mě a založila ruce v bok.
„My jsme se s Harrym rozešli mami," sklopila jsem hlavu k zemi aby mamka neviděla slzy, které se opět nahromadily.
„To je zmetek. Ať už se tu nikdy neukazuje," křičela mamka a máchala rukama. Začalo se mi dělat opět špatně, ale tentokrát, se mi začaly dělat mžitky před očima. Točila se mi hlava na kolotoči. Mamku jsem začínala slyšet jakoby zdálky a pak si pamatuju jen tmu.