10 dní do Vánoc

5 dní do Vánoc...

Překvapivě mi ani fakt, že je dnes pondělí nezkazil náladu. Neustále musím myslet na včerejšek. Ani jsem nedoufala, že takhle skončí. Myslela jsem si, že tam přijdeme, já do sebe něco hodím, zasměju se tátovo trapným fórkům a zase vypadnu. Ale ono to tak nebylo. Teda vlastně jo, ale přidalo se ještě pár podstatně nepodstatných deilů.

FLASHBACK

To jsem měla čekat. Nicole opět nezklamala, to ona nikdy. Tak to vezmeme od shora, blond vlasy má vyžehlené a v dlouhých pramenech jí dopadají na solárkem opálené ramena. Líčení zvolila....poněkud zajímavé – Výrazné umělé řasy přímo bijou do očí a růžový krémový stín na tom není o moc líp. Výrazně vykonturovaná tvář, růžová líčka a pusa vymalovaná růžovoučkou rťenku z kosmetiky pro barbíny. Nápadně se jí zvětšily prsa... Myslela jsem, že přijdou cukrové šaty s volánky, ale Nicole vážně nezklamala. Oblékla si totiž lesklé červené minišaty končící naprosto těsně pod zadkem. Jakmile by se sklonila, měla bych výhled na její prdel. Ještě že jsem si vzala ty prášky. Pro ní klasické dvaceticentimetrové podpatky snad už ani nemusím zmiňovat. Její matka je na tom o hodně líp: zvolila obyčejné černé koktejlky, decentní líčení a tmavé balerínky. Marc se na večeři taky poměrně vyfiknul. Navlékl se do černých kalhot a košile, sako měl ledabyle přehozené přes jedno rameno. Lišácký úsměv zdobil jeho tvář a nagelované prameny vlasů mu spadaly do obličeje. Bože můj, já snad začnu slintat. Sice je to naprostej vůl, ale panebože, on je tak moc sexy.

„Ahoj" vyčaroval úsměv mířený jen a jen ke mně. Kdyby mě Nicol neodstrčila asi bych roztála.

*

„Tak, tady to je" usmála se na mě servírka, když přede mě pokládala kuřecí řízek s hranolkama. V tomhle podniku bohužel hamburgery nevedou... Nicole si dala salát s rukolou. Bože, chudák její žaludek. Marc si dal to samé co já a táta s Megan si objednali lososa a brambory.

*

„Omluvte mě na chvíli." Vstala jsem od stolu. Z dusného vzduchu restaurace se mi zvedal žaludek. Potřebovala jsem čerstvý  zimní vánek. Jako útočiště mi posloužila dětská houpačka.

„Můžu?" ozval se za mnou hluboký hlas. Kývla jsem a přemýšlela, co tady sakra Marc dělá.

„Neznáš nějakej způsob, jak se rozejít s Nicole? Už si to jednou absolvovala..." , na můj udivený obličej pokračoval , „ Nicole je neskutečná mrcha, téměř se spolu ani nebavíme, spolu jsme spali jen jednou a od té doby jí nechci... Nevím jak to říct, ale je jakože taková opotřebovaná." Na to jsem vyprskla smíchy. „Hele, to není k smíchu!" cukaly mu koutky také.

„ne, jde o to, že se s ní chci už nějakou dobu rozejít a nevím jak na to. Prostě bojím se, že jí nějak raním nebo tak. I když...poslední dobou ani nevím, jestli vnímá mou přítomnost."

„Asi bys to měl udělat... Třeba ti teď utíkají další možnosti pod rukama." Špitla jsem a koukla na jeho obrovské hnědé a především upřímné oči. To co udělal jsem naprosto nečekala. Přiklekl si ke mně a dal mi jemnou pusu na rty. Netušila jsem, že tak hrubé rty dokážou být tak jemné a něžné.

„Díky" zavolal a zamířil zpátky do restaurace. Zvedla jsem se a doběhla ho.

„Nemáš zač." uculila jsem se a sklonila červenou tvář.

KONEC FLASHBACKU

Celá tahle scéna se mi už od probuzení přehrává v hlavě. Jako by jeho rty přesně pasovaly do těch mých. Dokázal by vyplnit prázdné místo srdci po mé matce? Ach jo, co to tady melu. Nejspíš mě jenom oblboval, chodí s Nicole a taky je o dva roky starší než já. Nemá cenu o něm ani přemýšlet.