10 dní do Vánoc

1 den do Vánoc...

OMG! Zítra jsou Vánoce... Nechtěla jsem si to připouštět, ale začínám se těšit. Adri dneska chybí, takže jediné, na co se těším je odpolední setkání s Marcem. Domluvili jsme se, že se nakonec sejdeme u něho, protože můj táta je dneska doma. Poradil mi abych šátek, který jsem koupila pro Megan dala učitelce, protože zájezd je vlastně i pro ní. Tyhle šátky měla máma ráda, zabolí to...

Dnešek se nesl ve vánočním duchu, ráno učitelka pronesla povinné poučení, abychom nedělali o prázdninách vylomeniny. Zazpívali jsme si koledy, rozdali dárky a teď každý sedí se svýma kamarádama a hrajou hry. Kromě mě... Adri tu není a já nemám jiné kamarády...až na Marca, takže celou dobu si píšu s ním. Naštěstí dneska máme jenom tři hodiny, takže mizím čekat před školu na mého zachránce.

*

„Bože díky! Ani nevíš, jak jsem ti vděčná! Co bys za to chtěl?" skočila jsem kolem krku Marcovi, když mi přišel ověřovací e-mail, jestli je to moje rezervace. Zamyšleně se natáhl po předposledním bonbónu z bonboniéry, kterou jsem přinesla a zadíval se na mě.

„Může to bejt cokoliv?"

„Cokoliv!"

„Sebevíc šílený?"

„Začínáš mě děsit...vyklop to!"

„Tak fááájn." Zasmál se a začal mě lochtat jako šílený. To snad ne, téhle chvíle se vždycky děsím! Mám naprosto příšerný smích.

„Tohle je to, po čem toužíš?" smála jsem se a omylem jsem chrochtla.

„ty chrochtáš? Holky, co chrochtaj mají prej nedostatek sexu," flákla jsem se do čela. Ach jo, tohle nabírá špatný směr, „ Vlastně ne, není to co jsem chtěl, ale je roztomilý jak rychle si zrudla... Chtěl jsem to, co vždycky následuje po lochtání."

„A to je co?"

„Bože můj, Emmo Williams, ty se snad nekoukáš na filmy!" zašeptal těsně před mými ústy. Moje srdce tak nějak vynechávalo údery. Když ale překonal tu milimetrovou vzdálenost mezi námi, rozbušilo se jako divé. V břiše se snad uspořádala hodně divoká párty. Nikdy jsem nevěřila na ty motýlky v břiše, ale myslím, že tohle je ten pocit.... Asi jsem se do toho vola zamilovala. To je ták moc špatný, ale rozhodně se nemám k tomu, abych to skončila. Z myšlenek mě přerušil jeho jazyk dobývající se do mojí pusy. A je to tady. Můj první francouzák. Přisunula jsem se blíž k němu a začala mu cuchat vlasy. On si mě na sebe posadil a chytl mě za boky. Z jemného nesmělého polibku se stala divoká válka jazyků a on vyhrával. Vyhrával nad celým mým tělem. Jeho ruce se přesměrovaly k lemu mého tričku, kdyby si tohle dovolil kdokoliv jiný, profackovala bych ho, ale on....jemu jsem dokonce i pomohla.

Jaké to štěstí, že jsem si dneska nevzala tu příšernou růžovou podprdu, ale čistě bílou. Marc jí na mě ale také moc dlouho nenechal. Abych se mu alespoň trošku pomstila, sundala jsem mu tričko. Položil nás a nalehl na mě, začal mě osahávat a já vzdychala do našeho divokého líbání.

„Marcu, jsi doma?" ozvalo se ze zdola. Rychle jsem vyskočila a běžela hledat mojí podprsenku...spolu i s tričkem ležela přes Marcův notebook, rychle jsem to na sebe navlékla.

„jojo, jsem u sebe v pokoji Ali!" zakřičel a hledal svoje tričko, které ovšem nebylo nikde k nalezení. Rychle sáhl pro nějakou mikču do skříně. Právě včas.

„Ahoj Marcu... nechceš mi představit tvou návštěvu? Myslela jsem, že tu dnes bude Nicole."

„No jo...s Nicole jsem se rozešel, ale neříkej to mámě, prosím! Tohle je Emma, moje.....kamarádka a Emmo, tohle je Alice, moje starší sestra."

„Těší mě." Podala mi ruku, kterou jsem s radostí přijala.

„Učíme se, nechceš odejít Ali?"

„Jo jasně...tak až se budete příště učit, tak nezapomeňte, že jeden z vás má rtěnku. Jo a, Marcu? To tričko na lustru bych příště taky vynechala..." Zachichotala se a já byla rudější než moje teď už rozmazaná, rtěnka.