THIRTY

870 33 2
                                    

Smrt

Bolela mě hlava, když jsem se konečně dostal do Podsvětí. Ta zatracená holka, kvůli které všichni bojovali a umírali, byla obrovská osina.

„Musím ji najít dřív, než Harold," zavrčel jsem k jedné z mých služebných, jejíž oči prokazovaly strach. Strach, který se z ní linul, byl intoxický, skoro nakažlivý.

„Ano, Pane." Přikývla a pak rychle spěchala, když jsem najednou dostal nápad.

Taky ji udělám služebnou, mé služebné byly vždy nudné. Byl jsem si jist, že mohla věci okořenit s kapkou jejího postoje a mocí.

Samozřejmě by bylo těžké zkrotit moc, ale s Harrym, jakožto mým synem a její duší, jsem si byl jist úspěchem. Ačkoli získat ji zpátky by byla taky další osina.

Očistec byl těžký a na různých místech. Ztratil jsem moc nad tím místem před mnoha lety, dělalo si to svou věc a byly tam vytvářeny příšery, které jsem ani neznal a nevěděl, jak je ovládat nebo zabít.

Poslat tam lidi by byly jen zbytečné ztráty, ale nezajímalo mě to, potřeboval jsem tu holku.

„Ts, ts, ts. Adeline. Oh, jak moc problémů jsi způsobila. Jako tvá matka a otec, eh?" řekl jsem nahlas, vzpomínající na její rodiče. Když jsem o nich přemýšlel, jak mě to netrklo, když jsem ji poprvé poznal. Měla Vincentovy oči a Adelaidiny rty a vlasy.

Byla pekelné dítě, stejně jako její matka.

Nedokázala ovládat její síly, což bylo velmi nebezpečné, mohla vlastně teď umřít tam, kde jsme se nemohli dostat a všechny její síly by byly ztraceny.

Znepokojovalo mě, že ona byla sama v Očistci. Luskl jsem prsty a najednou se objevil muž, jeho hlava byla skloněná, takže jsme nenavázali oči kontakt.

„Ujisti se, že jsou týmy připraveny vyrazit a vypusť je hned, jak budou připraveni," nakázal jsem, rychle přikývl a odešel. Byl jsem příliš unavený a vystresovaný, abych ho trestal, že nepromluvil.

Odfrkl jsem si a naznačil jsem mu, aby šel.

„Mám důležitější věci na práci," zavrčel jsem a převrátil jsem oči, než jsem se zpátky posadil na trůn. Opřel jsem si hlavu o ruku a oddechl jsem si, držel jsem to snad věky.

Potřeboval jsem se ujistit, že se Harold vrátí a budu ho moct zastavit, abych mohl někoho vyslat pro její tělo.

Měl by už vědět, že jdu po něm, tudíž by schoval tělo.

Nedokázal jsem ho cítit, což znamenalo, že mu trvalo čas, aby smazal jeho přítomnost, což znamenalo, že nemohl používat démonské síly.

„Pošlete všem démonůn na světe fotku Harolda, kdyby ho zahlédli, ať mi dají okamžitě vědět," zaječel jsem na ženu, která se náhle objevila, a přikývla.

„Ano, Pane," řekla, než jsem ji měl šanci opravit. Zavřel jsem oči, představující si Adeliny rodiče.

„Oh, Vincente, jak jsi mohl být tak pitomý a zamilovat se do anděla?" protřel jsem si oči.

Nespal jsem skoro věky, rozhodl jsem se, že to bude lepší, když nepůjdu, protože by mě služebné probudily, nejradši bych je poslal na jiné místo v pekle.

Ne, tohle se ještě nestalo...

„Najdu tě, Adeline, dřív nebo později," zavrčel jsem.

Harry

Seděl jsem tam, vzpomínající na věci, které jsme nedělali, kolikrát jsme se já a Adeline dostali sobě blíže. Doby, kdy jsem se cítil jako člověk místo démona, který ničil všechny cesty.
Opřel jsem si hlavu o stěnu jeskyně a zavřel jsem oči, cítící chlad, když se mi vrátily vzpomínky.

+

Její hlava byla na mém klíně, měla zavřené oči, seděl jsem tam a zíral jsem jí do tváře a tehdy jsem věděl, že by byla mou smrtí.

„Bu!" poskočila trochu, její čelo se srazilo s mým. 

„Au!" oba jsme zaskuhrali, podíval jsem se na ni, držela se za čelo, její oči byly nakrčené jako její nos.

„Pojď sem, zlato." Vzal jsem ji rukou za krk a přitáhl jsem si její čelo k mým rtům.

Pomalu jsem se sklonil, takže mé rty byly na jejím čele. Odtáhl jsem se a její oči se rozšířily, odbivně se na mě dívala. Usmál jsem se, byla tak roztomilá, chtěl jsem ji chytit za tváře a slíbat ji od hlavy k palcům.

Bez přemýšlení jsem se naklonil a políbil jsem ji. Její rty byly jemné a příjemné proti mým. Její ruce vystřelily k mé hrudi, které se opřely na mém srdci.

Věděl jsem, že cítila, jak mi bilo a brzy jsem pocítil, jak se odtáhla, její obličej odhaloval emoce, které jsem neuměl vysvětlit nebo popsat.

„Jsi v pořádku, Harry? Bije ti srdce, jako by chtělo bouchnout!" řekla, obavy proplétaly její hlas, když více natiskla ruku na mou hruď.

„Ne, jsem v pořádku. Tohle se mnou děláš," uchechtl jsem se, zvedající jí bradu, abych si ukradl polibek. Koukala na mě několik chvil zmateně, než se jí roztáhl na tváři úsměv.

„Díky tobě jsem si uvědomil, že pořád mám srdce, Adeline." Zastrčil jsem ji pramínek volných vlasů za ucho. „Přiměla jsi mě cítit věci, o kterých jsem zapomněl, že existují." Viděl jsem, jak její oči začaly být skleněné a mé srdce poskočilo.

Nic neřekla, ale jen kolem mě omotala paže a objala mě. Z toho objetí jsem cítil její tlukot srdce a jasně uhánělo.

Objal jsem ji a přitáhl jsem si ji blíže, v ten moment jsem věděl, že ji miluji, říct to dřív by bylo divné, tak jsem si skousl jazyk. Nadechl jsem se, zavírající oči, takhle to vypadalo, když se o vás někdo stará?

-

Jen tvým očím ukážu mé srdce.

Tahle holka byla všechno, co mi zbylo, zachráním ji od všeho a získám ji zpět. Cítil jsem se ztracený, neměl jsem tušení, jak jsem se chystal dostat do Očistce nebo jít tam bez povšimnutí mého otce. Zavřel jsem oči a povzdechl jsem si.

Tehdy, když jsi sama a zapomeneš, kým jsi.

„Jdu pro tebe, Adeline." 


↓↓↓↓↓↓↓↓

A je to tady. Konec... Konec... Konec...

A asi si říkáte, jak to může být konec, vždyť to vůbec nějak nedopadlo... Já vím.:D 

A abych to uvedla na pravou míru. Loni, když jsem s překladem začínala, nějak ve stejnou dobu autorka originálu začínala psát pokračování (Life), ale pořád to má jenom jeden díl a snad to ani nedokončí, myslím, že povolení na to mám, ale nechci překládat něco, co nebude dokončené, to snad chápete. Takže to končí takhle, otevřeně.:)

Docela mě to mrzí, jelikož jsem sama zvědavá, jak to asi dopadne. Bohužel.:))


Moc vám všem, kteří jste mě podporovali jakkoli, chci poděkovat z celého ♥, že jste tady byli se mnou, četli jste a věnovali jste mé práci a úsilí svůj čas.:)) 

P.S.: Žádost na konec, koukněte na mé nové překlady Behind The Scenes a Misconceptions.:3 Budu opravdu ráda.:) 

A to je všechno, takže...

KONEC



Edited.

Death // h. s.  (CZ / SK TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat