Marcus&Martinus

12* Pusa

,,Mohl bych dneska přijít?" Zeptal se Martinus po škole.
,,Hele víš co asi ne."
,,Proč?" Zatvářil se smutně.
,,Protože se musím učit a hlavně musím dohnat tu norštinu i když u mě je to výjimka." Nasadila jsem do uší sluchátka a šla domů. Sarah se zase nikde ocicmávala s Marcusem,takže se mnou nešla.
Celou cestu domů jsem přemýšlela nad slovy co Bonnie ve skříňkách řekla a taky nad tím jaký by byl můj život,když bych Martinuse nepotkala. Byl by lepší? Nebo horší?
Nakonec jsem usoudila,že horší. Taky jak jinak.
,,Proč si nešla s Martinusem ven?" Vtrhla mi do pokoje Sarah.
,,Musím se učit." Na učení se mi nechtělo ani sáhnout ale co mi zbývá.
,,Aha no." Vypadala celkem uraženě. Sebrala se a odešla.
Zazvonil mi telefon.
Mac : ,,Ahoj děje se něco?"
Já : ,,Ne? Mělo by?"
Mac : ,,Jenom,že si s bráchou nešla ven."
Já : ,,Taky potřebuju svoje osobní volno."
Mac : ,,Jak myslíš."
A típl to.
Nakonec jsem měla pádný důvod proč s Martinusem nikam nejít. Na celý týden jsem měla asi nějakou střevní chřipku.

*Po týdnu*
,,Ahoj jak ti je?" Zeptal se Martinus do telefonu.
,,Už je to dobrý,zítra jdu do školy." Odpověděla jsem suše.
,,Fajn tak se uvidíme tam pá."
,,Pá" Pá?! To je tak teplý slovo tohle.

Pohled Sarah
,,Myslíš,že jim to vydrží?" Zeptala jsem se na fotbálku Marcuse.
,,Asi jo. Proč?" Zašklebil se.
,,No já jen,že teď nevypadají dvakrát šťastně." Pokrčila jsem rameny a kopla do míče.
,,Hele tak,když má týden střevní chřipku dá se čekat,že jsou smutní z toho,že se nevidí. Hm?" Odpověděl jasně. Já jim věřit budu,ale jestli se něco posere tak přísahám....

Pohled Martinuse
Pondělí jsem ve škole musel ještě trávit sám,ale v úterý už má Andílek přijít. Přecházel jsem zrovna do učebny fyziky,když za mnou přišla nějaká holka z naší třídy. Bonnie myslím,že se jmenovala.
,,Ahoj Martinusi." Přitlačila mě ke zdi.
,,Nazdar." Protočil jsem očima.
Začala mě líbat. Ty vole ne..!!
Kolem šel Marcus a já se od ní chtěl odtrhnout,ale nešlo to.
.......
,,Hezký." Ozvalo se najednou v pokoji,když jsme oba byli na mobilech.
,,Co?" Věděl jsme co,ale radši budu dělat debila.
,,Jako podvádět by si nemusel. A už vůbec bych nepodváděl krasobruslařku." Podíval se na mě utvrzeným pohledem.
,,Já ji nepodváděl. Přišla ke mě natlačila mě ke zdi a začala líbat co jsem měl dělat?!" Začala se ve mě vařit krev.
,,Ty máš štěstí,že tam se mnou nešla i Sarah." Ukázal na mě a šel ven.

pinku_unicorn69 kapitola pro tebe unicorne!😹👌❤