Smyšlený příběh inspirovaný seriálem The 100.
Azgeda otrávila matku Clarke a ta se vydá hledat lék. Potká se s Lexou a už nikdy na ni nezapomene.
Vyprávěno z pohledu Clarke, Lexy a dalších.
Pro všechny Clexa a Bellarke shipers.
Když jsem došla do arény, viděla jsem, že Luna vyhrála proti svému protivníkovi. Tím pádem jsem byla na řadě. Bylo mi docela špatně. Lunu znám od malička, takže pro mě bude těžké s ní bojovat. Zatroubili na roh a já věděla, že se za chvilku dozvíme kdo bude nová Heda. „Tak do toho" vyzvala mě Luna s úsměvem. Vybrala jsem si svou oblíbenou zbraň a boj mohl začít. První výpad udělala Luna. Vyhnula jsem se a rozmáchla se.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Luna moji ránu zastavila a skopla mě na zem. Uhla jsem, když byla nade mnou připravená mě zabít. Zkusila to znovu. Tentokrát se jí podařilo mě prořezat na noze. Rychle jsem se otočila a zvedla. Když viděla, že kulhám, rozběhla se pro finální ránu. Už byla u mě, ale zaváhala. Využila jsem jejího zaváhání a druhým koncem meče ji uhodila do obličeje. Byla to taková rána, až mi ji bylo líto. Musela jsem udělat co muselo být uděláno. Přišlo mi, že je v bezvědomí, tak jsem zařvala: „Jus drein jus daun." a napřáhla se. Najednou mě Luna rychle podkopla
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
a přiložila nůž ke krku. „Tak už to udělej." řekla jsem. V tu chvíli jsem uviděla slzy v jejich očích a hluboce jsem se nadechla. „Nezabiju Leksu kom Trikru." zařvala. Když všichni začali bučet dodala: „Místo smrti vybírám vyhnanství, ale pokud se ještě někdy za mé vlády vrátí do Polis bude popravena." Zvedla jsem se a Luna mi pomohla dojít do pokoje. Po cestě jsme vedli konverzaci.
„Asi bych ti měla poděkovat Luno... tedy Hedo." řekla jsem.
Pousmála se a řekla: „Kdyby mě někdo odsoudil do vyhnanství, neděkovala bych mu.".
„Víš jak to myslím." řekla jsem.
Vešli jsme do mého pokoje a Clarke ležela na mé posteli. Když jsem se podívala na Lunu hodila na mě divný pohled a dodala „Kdo to je?". „Jedna holka... asi ji půjdu vzbudit. Odsud už to zvládnu sama." řekla jsem. Podívala se mi do očí a zvedla obočí „Donesu nějaké hadry na tu ránu.". Dokulhala jsem k posteli a vzbudila jsem Clarke.
Clarke:
Otevřela jsem oči a uviděla u mě sedící Lexu. Prohlédla jsem si ji a uviděla krev „Co se ti stalo?" zahučela jsem. Rychle jsem se k ní posadila a začala oddělávat látku kolem rány.
„To je v pořádku Clarke." řekla.
„Drž!" pokynula jsem ji.
Zakývala hlavou jako souhlas a stiskla. Do pokoje vešla nějaká neznámá žena. Měla hnědé kudrnaté vlasy po hruď. Přišla k Lexe a podala ji něco jako obvazy. Chvilku tam stála a pozorovala mě. „Tohle je Clarke moje ... ehhh.. kamarádka." řekla Lexa. Kývnutím hlavy jsem spokojeně připustila. „Tohle je Heda." dodala. Luna se usmála a povídá „Říkej mi Luna.". S otevřenou pusou jsem sjela pohledem z Luny na Lexu. Věděla proč se na ní tak dívám. Po chvilce ticha se Luna odhodlala pomoct Lexe. „V pohodě zvládnu to. Moje máma je lékařka a vše mě učila." řekla jsem Luně. Luna se zastavila a řekla: „Tak to mě tu nepotřebujete.". „Děkuji za vše Luno." řekla Lexa a kývla hlavou na rozloučenou. Dovázala jsem Lexe nohu a pomohla jsem jí lehnout si na postel. „Řekni co potřebuješ na cestu a já ti řeknu za kým zajít." řekla Lexa. Řekla jsem ji co potřebuji a ona mi sdělila informace, které jsem potřebovala. Lexa spala, když jsem se vrátila s plnou výbavou. Musela jsem počkat, než se vzbudí potřebovala jsem si s ní promluvit o léku. Rozednívalo se. Seděla jsem na zemi u postele, když mě Lexa se zamračeným obličejem probudila. „Byla jsi tu celou noc?" řekla. Protáhla jsem se a řekla: „Potřebuju si s tebou o něčem promluvit."
