Smyšlený příběh inspirovaný seriálem The 100.
Azgeda otrávila matku Clarke a ta se vydá hledat lék. Potká se s Lexou a už nikdy na ni nezapomene.
Vyprávěno z pohledu Clarke, Lexy a dalších.
Pro všechny Clexa a Bellarke shipers.
Pro nás to byl den "D". Když jsme se ráno vydali zpět do Polis, Lexa mě uvedla do loveckého děje. „Hele tam je! Hajzlík jeden!" pošeptala v leže. Byl to malý roztomilý zajíček. Lexa vyběhla a propíchla mu nožem krk. Dívala jsem se jak ho opracovává, aby ho mohla dát nad oheň. Dost jsme se u toho nasmáli. (Z toho gifu si převezměte jen ty úsměvy. :D aww <3)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když jsme ušli hodinovou cestu, chtěla jsem si na chvilku odpočinout. Lexa naspala celou noc, ale já možná tak tři hodiny. Najednou slyšíme praskání větví. Obě jsme se dali do pozoru. Dívali se kolem sebe, jako by tam bylo něco nebezpečného. Ale nebylo. Byla to srnka. Lexa se na mě usmála a řekla: „Zkusíš si to?".
„Tohle je na mě moc velké a rychlé." řekla jsem pobaveně.
„Když se strachu nepostavíš, v životě ničeho nedosáhneš" řekla.
Zamyšleně jsem se zadívala na srnu a jedním koutkem oka sledovala Lexu. Zvláštně se na mě koukala. Neznala jsem ten pohled. Podívala jsem se na ní a ona uhla očima. Nevěděla jsem co to má znamenat. Váhavě jsem se rozešla za srnou a najednou po ní Lexa hodila nůž. Zapíchl se jí přímo mezi oči. „Proč? jak? vždyť jsi říkala.." Lexa mě přerušila: „Chtěla jsem vidět, jestli by jsi to udělala, nezáleželo na tom jak.". Hodila na mě naštvaný pohled. „Co jsem udělala špatně?" říkala jsem si v hlavě. Když jsem došla k Lexe, která rozřezávala srnu, zeptala se mě: „Zabila jsi někdy zvíře?"
„Prosím? Ano. Jsi na mě naštvaná?"
„Na tebe?" zeptala se pobaveně.
„Ano na mě..." odpověděla jsem.
„Jsem naštvaná na sebe." vyhrkla ze sebe.
„Na sebe?" řekla jsem udiveným tonem.
„Neměla jsem to po tobě chtít." řekla potichu.
„Nejsem nějaká křehká blondýna!" pomalu jsem se přibližovala k Lexe. „Dokážu zabít třeba i srnu." řekla jsem zvýšeným hlasem. Byla jsem ji tak blízko, že jsem cítila její dech na tváři. Lexa se mi dívala hluboce do očí a ve mě projelo napětí. Lexa si začala prohlížet srnu ležící opodál. A já si začala prohlížet Lexu od úst až po pas. Zastavila jsem se na prsou a kousla do rtů. Když se Lexa vrátila pohledem na mě, měla otevřenou pusu. Chtěla něco říct, ale zarazila se, když si všimla, že mé oči spadají na její hruď a moje zuby se prokousávají do rtů. „Clarke?" zeptala se mě Lexa. Zrychleně jsem se ji podívala do očí a hlasitě polkla. V jejím pohledu jsem viděla překvapení. „Takový trapas" pomyslela jsem si a mírně se usmála.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Lexa:
To její polknutí bylo opravdu hlasité. Byla jsem docela překvapená z toho co dělá. Myslela jsem si, že není na holky. Najednou se strhl déšť a my jsme na sebe jen koukali. Pomyslela jsem si: „V tom dešti... v tom promočeným uplým oblečení je opravdu krásná.". Pořád jsme u sebe stáli blízko. Několikrát jsem ji přistihla se mi dívat na rty. Pro mě to bylo něco jako znamení. Začala jsem se přibližovat hlavou, ale ona jen párkrát zamrkala a nadechla se pusou.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pokračovala jsem, ale ona uhla pohledem stranou a řekla: „Měli by jsme vyrazit."
