Smyšlený příběh inspirovaný seriálem The 100.
Azgeda otrávila matku Clarke a ta se vydá hledat lék. Potká se s Lexou a už nikdy na ni nezapomene.
Vyprávěno z pohledu Clarke, Lexy a dalších.
Pro všechny Clexa a Bellarke shipers.
Seděla jsem v žaláři a říkala si v hlavě: „Co asi Clarke dělá?".
Z ničeho nic se ozval něčí hlas: „Jak se ti vede?". Ze začátku byl pro mě ten hlas neznámý, ale potom jsem si vzpomněla.
„Ruth?" zeptala jsem se.
„To ti to trvalo. Za co jsi tu?" odpověděla.
Otevřela jsem pusu a začala zrychleně dýchat. Vlily se mi do očí slzy, když jsem začala vzpomínat na vše co se mezi námi odehrálo.
„Jsi tam? ozvala se Ruth.".
„Jako kdybych mohla někam uprchnout." řekla jsem nepříjemným hlasem.
„Ou.. tak p-promin. Co se vůbec stalo s Clark?" zeptala se.
Podívala jsem se do země.
„Vím, že jsi se pomstila." řekla.
Hluboce jsem se nadechla.
„Je v pořádku?" zeptala se.
„A proč tebe zajímá jestli je v pořádku? Za vše můžeš ty!" zařvala jsem přes celý žalář.
„Takže ti to řekla?" zeptala se Ruth.
„Řekla by jsi mi to ty?" zeptala jsem se.
„Ne. Věděla jsem, že by to byl ...k-konec." zakoktala se a po chvilce pokračovala: „Nikdy jsem to nechtěla udělat, milovala jsem tě." řekla.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Milovala jsem tě? Už mě nemiluje." řekla jsem si v hlavě. Přišlo mi skoro jako kdybych byla zklamaná.
„Co se sní stalo?" zeptala se Ruth. Neodpovídala jsem. „Lexo?" volala. Přemýšlela jsem co jí mám odpovědět. „Je tu se mnou.. tedy.. ne tady, ale nahoře." Chvilku bylo ticho.
„Chápu už nic nemusíš říkat." řekla Ruth.
„Není to tak jak to vyznělo." řekla jsem.
„Takže mi dokážeš upřímně říct, že k ní nic necítíš?" zeptala se Ruth.
Luna:
Když jsem šla od Clark, napadlo mě vzít Lexe deku do žaláře. Vešla jsem dovnitř a z poza rohu jsem slyšela, jak se baví Lexa s Ruth. Zaskočilo mě, když jsem od Ruth slyšela „Takže mi dokážeš upřímně říct, že k ní nic necítíš ?". Napadlo mě: „Baví se o mě?". V sevření jsem držela deku pro Lexu. Sedla jsem si tam a chvilku poslouchala. „Ne." odvětila Lexa. Usmála jsem se, když v tom Lexa řekla: „Clark je výjimečná.". Otevřela jsem pusu a párkrát zamrkala. Musela jsem zmizet. Rychle jsem se zvedla a vyběhla z budovy. Běžela jsem někam do lesa. Najedou jsem zakopla, začala brečet a řvát na celý les. S velkým výdechem jsem řekla: „Mu-musím ně-něco udělat.". Opřela jsem se zády o strom a začala vymýšlet plán. „Mám to!" Nadšená jsem se zvedla a běžela do pokoje za Clark. Vešla jsem do pokoje a uviděla, jak si Clark něco kreslí. Když jsem přišla blíže, uviděla jsem jak si kreslí Lexu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Naštvala jsem se a začala řvát: „Pokud chceš, aby měla Lexa zase svobodu a žila v Polis, necháš ji být!"
„Cože? O čem to mluvíš." řekla Clark udiveně.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Vím že ji miluješ. Pokud chceš, aby měla Lexa zase svobodu necháš ji být! Plus ti dám ten lék" řekla jsem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Clarke:
„Lék?" zeptala jsem se.
Luna kývla hlavou jako souhlas.
„Necháš mě to promyslet?" řekla jsem.
„Až přijde rada, řeknu jim že Lexu propouštím. Ty se sní rozloučíš a odejdeš. Nic ji neřekneš!".
„Jinak mi ten lék nedáš?" zeptala jsem se.
„Nedám. A ještě něco, už ji v životě neuvidíš." řekla Luna.
„Musím to přijmout. Dělám to pro Lexu a Abby." pomyslela jsem si. „Dobře." kývla jsem hlavou a hluboce se nadechla.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
