13.Kapitola

83 12 0
                                    

…. Podívala jsem se do tváře toho muže……..Panebože….Ano, byl to ON. Rozklepaly se mi kolena a v hlavě probleskly všechny vzpomínky. Jako bych se vrátila tam kde jsem byla. Cítila jsem jakoby jeho pěst na své lícní kosti. Otevřela jsem oči a chytla se pevně Louise „Loui, prosím pojďme pryč.“ „Proč lásko? právě jsme přišli.“ Usmál se a objal mě jednou rukou. „Doobrý den.“ Přikráčel k nám ten odporný muž který býval můj otec s rozpřáhlýma rukama a úsměvem na tváři. „Dobrý den.“ Usmál se Louis a podal mu ruku. Stála jsem jako zkamenělá a zarývala nehty do Louisovi bundy. „Loui prosím.“ Procedila jsem mezi zuby. Bohužel mě neslyšel. „Ujmou se vás tady moji chlapci. Já mám ještě nějakou práci, ovšem doufám že si vyberete nějaký krásný autíčko.“ Usmál se falešně a zatleskal. Přiběhli dva muži a hned se ujmuli Louise a provázeli ho. „Do pracovny.“ Zasyčel otec. Strachy jsem se vážně málem složila. Nechtěla jsem ale aby ublížili Louisovi. „Lou,já…. jdu na záchod.“ „Dobře zlatko.“  Už nebylo cesty zpátky. Stěnu zamnou mi dělali dva obří chlapy. Zavřeli pracovnu z venku a odhodili mě dovnitř. Už seděl za stolem. Všechna přetvářka z venku byla pryč, byl jako dřív…připadala jsem si jako malá bezmocná holka z toho obřího domu z kterého nebyla cesta ven. „Vážně? On?? Myslel jsem že budeš mít za důvod utéct aspoň někoho lepšího.“ Odfrkl pohrdavě a potáhl si silně z doutníku. „Zavři hubu.“ Zasyčela jsem statečně ikdyž mi strachem málem vyletělo srdce. Jeho pohled se zabodl na mé zjizvené ruce..na mé hubené tělo. V očích se mu objevila zloba a klidně došel ke mně. „Víš že utíkat se nemá?? Vážně sis myslela že si tě nenajdu?!“ Zvýšil hlas a vrazil mi facku. Musela jsem se chytit za nos protože se mi spustila krev. „Nemáš na to právo. Nemáš právo na mě vztáhnout ani ruku rozumíš? Zkur*il si mi život tím že jsi mi vzal mámu. Nech mě už žít“ „Tak mi ukaž to svoje právo.“ Vrazil mi znovu a já se musela opřít o skříň abych neupadla. Chytil mě pevně za vlasy a začal šeptat „A teď mě poslouchej ty malá huso. Předemnou se neschováš nikam. Tady vládnu já. Buď se vrátíš do týdne sama nebo si tě najdu sám. To už se ti líbit nebude. A ten tvůj chlapeček skončí..“ Vysmekla jsem se mu a začala jsem utíkat z pracovny. Popadla jsem Louise za ruku a na nic se ho neptala uklidnila jsem se až když nastartoval vyděšeně auto. „Miláčku co se děje?? Co se ti to stalo?“ Setřel mi krev která mi stékala po rtu. „To byl….byl to on..Louisi…byl to on..“ Klepal se mi hlas a přitiskla jsem se pevně k Louimu. „Zlatíčko co se děje?“ „Byl to můj otec..“ Vyrazila jsem ze sebe a začala nezvládnutelně brečet…Spíš řvát…. Louis prudce zabrzdil. „Co ti udělal?“ Zamumlal naštvaně. „Nic…Už to..nebudeme řešit ano?“ Utřela jsem si slzy a popotáhla. „Co ti řekl Gwen?!“ „Nic mi neřekl dobře?! Přestaň o něm mluvit…Jen jsem se vyděsila.“ Lou vzdychl a opět nastartoval. Mám týden…užít si s Louisem posledních 7 dní a pak konec…Bude konec.. Šťastné konce existují vážně jen v pohádkách. Zamkla jsem se do koupelny a natočila si vanu plnou horké vody a pěny. Dobu jsem jen tak ležela ale nebavilo mě to. Nutilo mě to myslet na NĚJ. Slíbila jsem si že těhle 7 dní bude nejlepších v mém životě a nebudu na něj vůbec myslet. Zabalila jsem se do ručníku. Učesala jsem se. Upravila a šla do ložnice kde Lou spal na posteli. Dneska už jsem neměla na nic náladu. Převlékla jsem se do pyžama a lehla si k němu. Přitiskla jsem se co nejvíc na Louiho a on se ze spánku usmál a jednou rukou mě objal. Vstali jsme oba až další dopoledne. „Volal Zayn..Chtěj ti konečně ukázat malou.“ Zavolal na mě Lou z gauče. „Super..hrozně se těšim.“ Usmála jsem se od plotny. Naobědvali jsme se a ani ne za půl hodiny odemkl Zayn naše dveře. „Koukej berunko. Teta a strejda.“ Usmál se a dal pusu krásné holčičce kterou držel v jedné ruce. Byl jí asi rok a byla neuvěřitelné nádherná. Měla nádherné oči po Zaynovi a jemné kaštanové vlásky po mamince. Krásně se usmíval a natáhla po mě hned ručičky.“ „Ahooj broučku.“ Natáhla jsem se po ní taky a přitulila se k ní. Ve dveřích se objevila Kate naložená miliony věcí a práskla s tim hned v chodbičce. Naštvaně přisupěla k Zaynovi a dala mu malý pohlavek. „Jasně ...JSEM VELKEJ BAD BOY Z BRADFORDU VYSTOUPIM SI Z AUTA JEN SE SIMONE A TA BLBKA VEDLE MĚ AT VŠECHNO ODTAHÁ DOVNITŘ.“ Předváděla Zayna a nakonci si uhladila vlasy přesně jako to dělá on. Všichni jsme se začali nepříčetně smát až na Zayna s Kate kteří se jako vždy hádali. Hádají se pořád přitom je na nich vidět jak se milujou a hned po hádce se už zase líbaj a mazlej atd. Po další půl hodině byl už náš dům zas plný smíchu, křiku, smradu z Niallových prdů a podobných věcí jako mého naprosto „normálního“ přítele který strašil malou Simone Clarie s Kevinem a myslel že se jí to bude líbit ale spíš jí rozbrečel. „No Lou..Koukej jak to Gweny se Simone Clarie jde…Budeš jí muset taky nějaký pořídit.“ Zakřenil se Liam…..No, myslím že už to nestihneme…Řekla jsem si to v duchu..nahlas jsem se neodvážila…

Two drugsKde žijí příběhy. Začni objevovat