K mému překvapení po chvíli přišla slečna s tácem, na kterém byly dva šálky čaje a sušenky na talířku. Položila tác na stůl a otočila se na Sherlocka.
,,Ještě něco, pane?'' zeptala se.
,,Ne děkuji. Vy jste Anne, že?'' usmál se Sherlock.
,,Ano, pane,'' přikývla Anne.
,,Tak tedy, děkuji Anne. Můžete jít.'' Anne přikývla a odešla. Sherlock za ní zavřel dveře a jeho sympatický úsměv, určený nejspíš pouze pro tuto chvíli, zmizel. Posadil se naproti mně na židli, na které předtím seděl Mycroft.
,,Sušenky?'' zeptal se a ukázal na tác.
,,Ne, díky,'' odmítla jsem. Sherlock vypadal jako sympatický muž a za normálních okolností bych se snažila být co nejvíc zdvořilá. Teď jsem ale byla za rebelku Sherleen, takže jsem si žádné zdvořilosti nemohla dovolit.
,,Přejdeme tedy rovnou k věci. Můj bratr se vás tu už asi snažil přesvědčit, abyste mu všechno řekla. Doufám že jste to neudělala.''
,,Neudělala,'' přikývla jsem a ušklíbla jsem se.
,,Skvěle. Abych vám o sobě něco řekl, jsem detektiv. A když můj bratříček potřebuje pomoc, pomůžu mu. Ale nerad pracuji v cizím prostředí, snad víte jak to myslím.'' Přikývla jsem na znamení, že chápu a zapálila jsem si další cigaretu.
,,Skvěle. Takže bych vás poprosil, jestli bychom se mohli přesunout do mého domu, kde normálně pracuji. Můžeme s sebou vzít i nějakého bratrova bodyguarda, jestli si budete připadat chráněněji,'' nabídl mi Sherlock.
,,Je mi hrozně líto, že s váma nebudu moct jet, ale,'' podívala jsem se na hodinky, ,,chtěla jsem si dneska zařídit ještě spoustu věcí. Takže na výslech u detektiva už mi čas nezbývá, bohužel,'' pronesla jsem hraným lítostivým hlasem.
,,Ah, samozřejmě jsem myslel i na toto. Můj bratr má kontakty na všechny důležité lidi v Anglii. Myslím, že by vám mohl vaše 'důležité věci' přesunout na později. Na zítra ale ne, Mycrofte, jdeme se slečnou Holmesovou na procházku po Londýně,'' usmál se na mě Sherlock.
,,Píšu si,'' řekl naprosto nezúčastněným hlasem Mycroft.
,,Pardon, ale zítra mám trochu jiné plány, než chodit s váma na procházky po Londýně,'' namítla jsem už trochu naštvaně. Asi mi pořád nedocházelo, proč se tohle všechno vlastně děje. Nemohlo to být jenom kvůli mému jménu. Jméno si přece může změnit kdokoli na světě.
,,Vaše plány budou muset počkat.'' Sherlock se podíval na hodinky a kývl na mě.
,,Měla byste vypít ten čaj, nebo vám vystydne. Za deset minut pro nás přijede taxi, kterým pojedeme do Baker Street, kde bydlím. Snad vám nebude vadit, že budete nějaký čas bydlet u mě, pod mým dozorem.'' Sherlock se napil kávy a zvedl se.
,,Budu čekat venku. Devět a půl minuty,'' oznámil mi ještě a následně opustil místnost. Zvedla jsem se ze židle a otočila jsem se na Mycrofta.
,,Co to mělo sakra znamenat?'' vyjela jsem na něj. Mycroft se na mě otočil a začal s naprosto klidným hlasem mluvit.
,,Víme, že za vaším jménem stojí něco mnohem víc. Víme o vás spoustu věcí. A protože znám svého bratra hodně dobře, mohu se na něj spolehnout. Tedy, mohu se na něj spolehnout alespoň tak, abych vás svěřil do jeho rukou.'' Mycroft přešel ke svému stolu a vzal do rukou několik štosů dokumentů.
,,Tohle je pro vás. Jsou to všechny věci, které zatím potřebujete vědět. Je jen na vás, jestli si je přečtete. Ale musím vás varovat. Ne všechno, co se v nich dozvíte, je příjemné. Jsou tam i věci, které není zrovna příjemné vědět,'' podal mi složky a já si je vzala.
,,Svěříte mě do rukou někoho, koho znám sotva dvě minuty?''
,,Je to můj bratr. Znám ho celý život.''Vyšla jsem ven před dům se složkami papírů v ruce. Sherlocka jsem zahlédla stát u malého taxíku. Vyrazila jsem k němu a nespouštěla jsem z něj oči.
,,Jedenáct a půl minuty. Řekl jsem devět a půl,'' vytkl mi, jakmile jsem k němu došla. Ušklíbla jsem se a přikývla jsem.
,,Chybička se vloudila,'' odpověděla jsem jednoduše.
,,Zavazadla máte v kufru,'' oznámil mi Sherlock a nastoupil do taxi. Nastoupila jsem na místo vedle něj.
,,221B, Baker Street,'' nahlásil Sherlock řidiči. Ten přikývl a vyrazil.
Bylo to podruhé ten samý den, kdy jsem jela deštivým Londýnem na neznámé místo.
Další část je na světě. Tenhle příběh mě hodně baví psát. Celkový děj už mám tak zhruba vymyšlený, takže už ho stačí jenom napsat :D ''Jenom''
Doufám, že se vám další část tohohle příběhu líbila. Pokud ano, víte co máte dělat: zahlasujte pro můj příběh a svůj názor mi napište do komentáře!
Rozhodně se nezapomeňte podívat i na další mé příběhy!
Děkuju moc! ♥
ČTEŠ
IDENTITA NEZNÁMA
Fiksi PenggemarRůzná jména, stejná dívka. Pravé jméno si už ani nepamatuje. Pomalu každý půl rok se stěhuje na úplně jiné místo. A takhle to trvá už několik let. Dvaadvacetiletá dívka se z chladného Irska přestěhuje do Londýna. Jméno si vybere podle postavy ze své...